okolní památky

vyberte počáteční písmo města či obce

[A - F]    [H - M]    [N - S]    [Š - Ž] 

   ŠENOV U NOVÉHO JIČÍNA ( ves se připomíná již roku 1383; rozkládá se v údolí Jičínky a úzce souvisí s Novým Jičínem ) · gotický KOSTEL SV. MARTINA z konce 14. století, rozšířen roku 1597 s cennými nástěnnými malbami olomouckého malíře Josefa Sattlera z roku 1758.

  ŠTRAMBERK ( město ležící na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory se zachovalou architekturou, které bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1969; předními umělci a nazýváno moravským Betlémem · rázovitá dřevěná, roubená architektura z přelomu 18. a 19. století · dominantou je válcovitá věž TRÚBA, upravená v roce 1904 Kamilem Hilbertem na rozhlednu · zbytky městského OPEVNĚNÍ se třemi BAŠTAMI · barokní KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO z let 1721-23 s věží z roku 1907 · MUZEUM na náměstí s bohatými archeologickými, historickými a národopisnými sbírkami · v bývalé budově masných krámů pod náměstím je dnes MUZEUM ZDEŇKA BURIANA, malíře, ilustrátora a rodáka z Kopřivnice · ZVONICE se zbytkem věže z původního kostela sv. Bartoloměje · jeskyně ŠIPKA v níž archeolog Karel Jaroslav Maška nalezl fragment čelisti dítěte člověka neandrtálského · NÁRODNÍ PARK na Kotouči s velkým počtem pomníků, bust a soch významných osobností · HRADISKO na vápencové hoře Kotouč bylo jedno z nejmohutnějších hradisek v celé střední Evropě · gotický KOSTEL SV.  KATEŘINY z 15. století je drobná stavba s vysokou šindelovou střechou a dřevěným ochozem · KAPLE na Zauličí z 19.století · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO na Jaroňkově ulici · na náměstí a v jeho blízkém okolí se nachází spousta MĚŠŤANSKÝCH DOMŮ · KAŠNA na náměstí z přelomu 19. a 20.století · BUSTA Františka Palackého, Aloise Jiráska, Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany v Národním parku na Kotouči · PAMÁTNÍK Umučených za 2.světové války na hřbitově

GOTICKÁ VĚŽ HRADU TRŮBA

  Na vyvýšenině jurské vápencové kry vznikl, pravděpodobně již ve 13.století, hrad, v jehož blízkosti je archeologicky doloženo stále slovanské osídlení od 1.poloviny 13.století. Vznik hradu, který se poprvé písemně připomíná r.1359, je badateli vesměs spojován se zeměpanskou správou území nebo s obranou zemských hranic. Štramberské panství získali r.1380 páni z Kravař, po r.1433 se v držení vystřídali Ctibor Tovačovský, vladykové z Doloplaz, násilník a lupič Jan Puklice z Pozořic a Boskovic, od r.1480 vladykové z Hustopeče, od r.1523 do r.1533 Bernard ze Žerotína. Roku 1558 panství koupilo město Nový Jičín, které se po r.1620 stalo včetně štramberského panství majetkem šlechtického jezuitského semináře v Olomouci. Roku 1781 byl nadační velkostatek přidělen tereziánské rytířské akademii ve Vídni. Z hradu sasko-hesenského typu obdélného půdorysu se zachovala pouze nejstarší část - válcová věž Trúba a úseky původního opevnění. Na kresbě z r.1722 je hrad znázorněn navíc se dvěma paláci, hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. Hrad po r.1533 začal chátrat (r.1570 byl charakterizován jako "holá poustka"). Za třicetileté války hrad značně utrpěl, i když byl posléze opraven a užíván. Roku 1783 se část hradu zřítila a od této doby bylo zdivo hradu rozebíráno na stavební materiál. Na počátku 20.století byla dle návrhu Kamila Hilberta opravena věž Trúba a ve stejné době byla přistavena (na místě horního paláce) Jaroňkova útulna, r.1925 turistická ubytovna (dnes Hrstkova chata). Při těchto úpravách byly zničeny zbytky původních palácových stavení a areál hradu romanticky upraven.

  TICHÁ ( obec vznikla v roce 1846 spojením Velké a Malé Tiché, která je zaznamenána již v roce 1297; rozkládá se v údolí říčky Tichávky; 2,5 km na sever od Frenštátu pod Radhoštěm; náležela kdysi k panství hukvaldskému; památný dřevěný kostel sv. Mikuláše vyhořel v roce 1964 ) · BOŽÍ MUKA po levé straně u silnice z Frenštátu p.R. datovaná na soklu r.1647 · barokní kamenný KŘÍŽ u vstupu na hřbitov poblíž kostela z roku 1770 · SOUSOŠÍ „Píseň smuteční“ na hřbitově naproti hlavnímu vstupu z roku 1959 dle návrhu Vladimíra Navrátila vytvořil Fr. Koutek

  TRNÁVKA ( vesnice v údolí potoka Trnávky; 6 km od Příbora; první písemná zmínka je z roku 1307; náležela k panství hukvaldskému, pak k Fulneku, od roku 1610 samostatný lenní statek biskupský ) · barokní ZÁMEK z doby kolem r. 1780, jehož předchůdcem byla stará renesanční tvrz a barokní zámeček z let 1729 - 34 · k zámku přilehá malý přírodně krajinářský ZÁMECKÝ PARK · SMÍRČÍ KŘÍŽ u č.p.31 ze 16. - 17.století

  TROJANOVICE

Předpokládá se, že paseky začaly vznikat brzy po založení Frenštátu po roce 1300. První zprávy o jejich počtu se objevují až po roce 1600, kdy jich bylo 36. Jejich počet neustále stoupal a v polovině 18. století dosáhl 200.

Pasekáři vypláceli daně jak městu, tak hukvaldským biskupským úředníkům, a proto usilovali o vytvoření samostatné obce. Tím by se vymanili z vlivu města.

V roce 1748 došlo k odtržení tzv. pasek od Frenštátu a byla jmenována první obecní samospráva v čele s fojtem Václavem Košárkem. V listině z 30. 8. 1754 olomoucký biskup Troyer zdůvodnil zřízení nové obce jako "odměnu" za namáhavou práci pasekářů. Tuto listinu, která je psána německy, lze pokládat za zakládací listinu Trojanovic.

Od roku 1850 do roku 1900 se z Trojanovic vystěhovalo, především do Texasu, téměř 500 obyvatel. Potomci těchto vystěhovalců žijí hlavně ve středním Texasu v okolí Fayetteville, Weimar, Hostýna, Dubiny a dalších. V roce 1898 byla v Trojanovicích na Radhošti postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje. Jedna třetina je nyní na katastru obce Dolní Bečva. O údržbu této největší architektonické památky se stará Matice Radhošťská, která má sídlo v Trojanovicích. v roce 1940 byla zprovozněna lanová dráha z Ráztoky na Pustevny, první svého druhu nejen v naší republice, ale též na světě.

  · PAMÁTNÍK bratří Strnadlů připomíná život a dílo spisovatele Bohumíra Četyny a jeho bratří, spisovatele Josefa Strnadla a malíře, ilustrátora a grafika Antonína Strnadla · barokní SOCH P. MARIE IMMACULATY u dřevěné KAPLIČKY · lanovkou či pěšky na Pustevny se souborem budov Šumná (1894), Libušín a Maměnka (1889) prohlášených Národní kulturní památkou · dále na Radhošť s KAPLÍ a SOUSOŠÍM Cyrila a Metoděje, SOCHOU pohanského boha Radegasta od Albína Poláška z roku 1931

  VELKÉ ALBRECHTICE ( obec leží při dolním toku Bílovky; dříve se jmenovala Albrechtice pod Bílovcem; připomíná se roku 1414; původně patřila pánům z Kravař; později byla připojena k bíloveckému panství ) · GOTICKÝ KOSTEL SV. JANA KŘTITELE z konce 13.století · středověké TVRZIŠTĚ - archeologická lokalita uprostřed „rybníčku“ v areálu bývalého státního statku, za domem č.p.83 ( archeologická lokalita se zbytky vodní tvrze z konce 13.století )

  VEŘOVICE ( vesnice na horním toku Jičínky na úpatí Veřovických vrchů; 8 km na západ od Frenštátu pod Radhoštěm; první zmínka o vsi je z roku 1290; náležela k panství novojičínskému ) · PAMÁTNÍK obětem 2.světové války při silnici naproti č.p.1 z roku 1945

  VRAŽNÉ - DOLNÍ VRAŽNÉ ( vznikla sloučením obcí Dolního Vražného, Horního Vražného a Hynčic ) · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO u č.p.11 z 50.let 18.století

  VRAŽNÉ - HYNČICE ( dříve samostatná obec, nyní místní část obce Vražné; písemná zmínka z roku 1374 ( „Hinczic“ ); obec patřila dříve ke Slezsku, k panství oderskému; český název používán od roku 1612 )  · RODNÝ DŮM Johanna Gregora Mendela, biologa a zakladatele genetiky (1822 - 84) · v domě je umístěna expozice o jeho životě a díle

  VŘESINA ( vzdálená 4 km severně od Klimkovic; poprvé se připomíná roku 1350; náležela k panství klimkovickému ) · českobratrská KAPLE ze 17.století

  ZÁVIŠICE ( obec severozápadně od Štramberka na říčce Sedlničce pod východním svahem Libhošťské hůrky; první písemný záznam je znám z roku 1359; patřila k panství štramberskému, později k panství hukvaldskému ) · AREÁL zaniklé vsi Támovice - archeologická lokalita se zachovalým kostelem sv. Kateřiny 

  ŽENKLAVA ( vesnice na horním toku Sedlničky; 2 km jižně od Štramberka; první písemná zmínka je z roku 1411; patřila k panství novojičínskému ) · RODNÝ DŮM s PAMĚTNÍ DESKOU bratrského kazatele, zakladatele Ochranova, Kristiána Davida ( 1690 - 1751)