okolní památky

vyberte počáteční písmo města či obce

[A - F]    [H - M]    [N - S]    [Š - Ž] 

  NOVÝ JIČÍN ( počátky Nového Jičína spadají do 13.st., i když městské výsady mu byly uděleny až Janem Lucemburským v r.1313; založení Nového Jičína bylo dílem tzv. německé kolonizace, původně ovšem bez hradeb a věží, jako hospodářské středisko panství, jehož správním centrem byl hrad Starý Jičín; názvu Nový Jičín je poprvé použito v listinném materiálu v roce 1397; do konce 18.století byl městem poddaným; drželi jej původně majitelé hradu Starý Jičín, nejdříve páni z Pňovic, od r.1348 rod pánů z Kravař, po nich se v držení města vystřídalo několik feudálů; největší stavební rozvoj města je spojen s pány ze Žerotína , kteří je získali v r.1500 a drželi do r.1558, pak se stalo městem královským ; původní, ze dřeva postavený  Nový Jičín lehl  v roce 1503 požárem. Žerotínové potom přikročili k výstavbě kamenného města, které bylo v základech pojato goticky, jak naznačují klenby některých domů na náměstí - později získalo město renesanční podobu; po požáru v r.1621 byla výstavba ovlivněna barokem; vnitřní historické jádro města bylo dne 18.1.1967 prohlášeno městskou památkovou rezervací ) · souvislý pás městského OPEVNĚNÍ  s renesanční polygonální BAŠTOU z r.1613 · Žerotínský ZÁMEK, původně got. kamenný dům, soubor pozdně gotických a renesančních budov, zcelený  za přestavby v letech 1538-41, dnes sídlem Okresního vlastivědného MUZEA s expozicí dějin módy klobouků, dějin města a výstavními prostorami · budova RADNICE přestavěna v novorenesančním stylu v r.1930 · renesanční dům „STARÁ POŠTA“ z r.1563 má vzácné arkádové průčelí,v r.1800 zde nocoval ruský generál Suvorov a r.1813 se zde zastavil ruský car Alexandr I. V jednom z domů na náměstí zemřel v roce 1790 známý rakouský generál Laudon · barokní KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE z let 1729-32 s vnitřní barokní výzdobou, sochařské práce Ondřeje Zahnera a Jana Kammereita, obrazy od Františka Eliáše Herberta · renes. VĚŽ kostela z let 1587-1629 s kupolí od domácího stavitele Ignáce Klosse z r.1854 · KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE z konce 15.stol. později upravován. Cenná vnitřní výzdoba z 2.pol. 17.st. · KAPLE SV. KŘÍŽE z r.1757 · ŠPANĚLSKÁ KAPLE, barokní poutní kostel z let 1724-27 na místě hromadných hrobů španělských vojáků, pobitých v bitvě u Nového Jičína r.1621 · dominantou náměstí je MARIÁNSKÝ SLOUP a KAŠNA se sousoším Tančících sedláků od Františka Barwiga z r.1929 na náměstí T.G.Masaryka · POMNÍK zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela od Josefa Obetha z r.1930 umístěn ve Smetanových sadech · bývalá ŽIDOVSKÁ SYNANOGA z prvního desetiletí 20.století · SOCHA SV. IGNÁCE Z LOYOLY z roku 1799 v Janáčkových sadech · KŘÍŽ v Janáčkových sadech z r.1749 · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO v parku u mostu do Hřbitovní ulice z roku · SOCHA SV. ANTONÍNA PODUÁNSKÉHO na ulici K nemocnici z r.1751 · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO v Okr. vlastivědném muzeu z roku 1727 · KŘÍŽ na Kostelní ulici z r.1864 · SOCHA PANNY MARIE BOLESTNÉ na Sokolovské ulici před domem č.p.722/2 z počátku 19. Století · KŘÍŽ na Žerotínově ulici z roku 1778 · POMNÍK ŘEHOŘE MENDLA ve Smetanových sadech z roku 1931 k poctě objevitele genetiky · řada cenných MĚŠŤANSKÝCH DOMŮ na náměstí a v přilehlých ulicích

ŽEROTÍNSKÝ ZÁMEK

  Rozsáhlý renesanční trojkřídlý objekt na půdoryse tvaru písmene F se dvěma nádvořími, budovaný postupně v průběhu 16.století na místě městského hradu, který stál při městských hradbách, nedaleko od Horní brány, v jihozápadním rohu obvodu středověkého města. Jádrem stavby byl zřejmě kamenný dům pánů z Kravař, vybudovaný v 80.letech 14.století. Ten byl ještě v roce 1465 nazýván "propugnaculum", tj. tvrz nebo opevněný dům. Patrně tedy teprve v 2. polovině 15.století ho nechali páni z Cimburka rozšířit na opevněný pozdně gotický dvoukřídlý městský hrad. V roce 1500 koupili starojické a novojické panství Žerotínové. Ti zřejmě již od počátku 16.století prováděli dílčí úpravy hradu, k rozsáhlejším stavebním zásahům však došlo až ve 30. a na počátku 40.let 16.století. Bedřich ze Žerotína (majitel panství v letech 1533 -1541 ) se rozhodl přenést své sídlo ze Štramberka do Nového Jičína, proto dal přestavět a rozšířit novojický hrad tak, aby odpovídal novým, renesančním nárokům na bydlení. Nejvýznamnější stavební úpravy byly provedeny v hlavním, dnes středním křídle. Po roce 1558 se nyní již renesanční zámek stal spolu s panstvím majetkem města, které získalo v roce 1577 od císaře Rudolfa II. povolení užívat ho jako radnici a sídlo správy panství. Záhy poté, v 80.letech 16. století nechalo město přistavět při hradbách třetí, západní křídlo s vysokou atikou se sedmnácti (?) věžicemi s lucernami (podle vyobrazení z roku 1772), takže byl v zásadě dotvořen dnešní půdorys tvaru písmene F. Zámek byl během třicetileté války vydrancován švédskými vojsky a roku 1678 vyhořel. V průběhu 17. a 18.století byly prováděny jen menší opravy. V roce 1760 byly zasypány valy a příkopy a na jejich místě vznikly zahrady, později zastavěné. Poslední rozsáhlé stavební zásahy, při nichž byla snesena atika s věžicemi nad západním křídlem, lze datovat do let 1868 -1869.

Předdvoří zámku, přístupné z ulice 28.října průjezdem u domu č.p. 52, je na pravé straně uzavřeno novodobým přízemním křídlem, na levé straně dvoupodlažním jihovýchodním křídlem, přiléhajícím původně ke hradbám. V přízemí jihovýchodního křídla jsou pravoúhlá renesanční okna s kamennými profilovanými nadokenními římsami, patro je novodobě upravené. Střední (hlavní) křídlo, oddělující předdvoří od vnitřního nádvoří, je třípatrové se slepým půdním patrem odděleným kordonovou římsou a členěným lizénami, pod korunní a kordonovou římsou je obloučkový vlys. V ose západní fasády středního křídla je valeně klenutý pozdně gotický průjezd do vnitřního nádvoří s lomeným profilovaným portálem na východní straně. Nad průjezdem je pravoúhlý renesanční arkýř s dvěma arkádami nesenými toskánskými sloupky. K arkýři vede představené kryté schodiště. Pod arkýřem je vsazena kamenná deska s aliančním znakem stavebníků - Bedřicha ze Žerotína a jeho ženy Libuše z Lomnice. Plochu fasády po stranách arkýře člení pravoúhlá renesanční okna, v prvním patře sdružená, s profilovanými kamennými nadokenními římsami. Východní fasáda středního křídla (ze strany vnitřního nádvoří) se skládá ze tří částí. Levá krajní část je dvoupodlažní, s pěti okenními osami, střední a pravá část je třípodlažní. Ve střední části jsou v patře tři okenní osy a dole průjezd. Pravá krajní část o něco ustupuje za linii fasády, v jejím přízemí jsou dva renesanční portálky (sedlový s nadsvětlíkem a pravoúhlý), v patře jsou krakorce ze zaniklého arkýře a zcela vpravo mělký pravoúhlý arkýř na krakorcích. Pod arkýřem je obdélné renesanční okno s částečně dochovanými původními kamennými pruty. Fasády dalších křídel, uzavírajících vnitřní nádvoří, jsou členěny okny, v jižním křídle je pravoúhlý portál, v západním křídle je portál s půlkruhovou profilovanou archivoltou a pravoúhlý portálek z 19.století. Severní strana nádvoří je otevřená. Strohé vnější fasády zámku odpovídají původně pevnostnímu charakteru stavby, jež byla součástí městského opevnění. Na severním nároží západního křídla zámku se dochoval zbytek atiky s dvojicí nárožních válcových věžic s renesančními lucernami a kuželovitými střechami. V interiéru zámku byly v 2.polovině 19.století provedeny rozsáhlé změny, které ovlivnily především charakter místností v patrech. V přízemí se částečně dochovaly původní klenby, většinou valené a valené s výsečemi. Intaktněji se dochovala renesančně upravená dispozice hlavního (středního) křídla s valenými lunetovými klenbami s hřebínky v místnostech přízemí a reprezentačními sály se složitějšími klenebními vzorci, doplněnými reliéfním dekorem v 2. patře. V jedné z místností prvního patra se dochoval renesanční malovaný trámový strop.

  NOVÝ JIČÍN - KOJETÍN ( obec vzdálena 4 km od Nového Jičína mezi kopci Svincem a Hůrkou; připomíná se od roku 1499; náležela k panství starojičínskému ) · VÝŠINNÁ OSADA PÚCHOSVKÉ KULTURY na kopci Požaha; lokalita o rozloze cca 20 ha s archeologickými nálezy, známá od r.1927

  NOVÝ JIČÍN - LIBHOŠŤ ( leží mezi Novým Jičínem a Příborem; první písemná zmínka z r.1481; od r.1588 náležela ves k panství novojičínskému ) · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO před vstupní branou na hřbitov z 1.poloviny 19.století · rekonstruované FOJTSTVÍ postavené po r.1772 (největší na okrese) - VĚTRNÝ MLÝN holandského typu severozápadně od středu obce

  NOVÝ JIČÍN - LOUČKA ( rozkládá se v údolí potoka Jičiny; 2,5 km od Nového Jičína; první písemná zmínka r.1374; náležela k panství starojičínskému ) · barokní SOUSOŠÍ SV. ROCHA a SV. ŠEBESTIÁNA z r.1715, zajímavý krajinný prvek; uplatnění obecního znamení na skulptuře představuje ojedinělý prvek vesnické heraldiky

  NOVÝ JIČÍN - ŽILINA ( obec se rozkládá v údolí Jičínky podél silnice z Nového Jičína do Frenštátu; připomíná se roku 1399 ) · KOSTEL SV. MIKULÁŠE z 2.pol. 13.století  na Beskydské ulici · KAPLE UMUČENÍ KRISTA z roku 1733; vedle kaple je mramorová náhrobní deska městského lazebníka a ranhojiče Gottfrieda Ignáce Mittela, který zemřel na mor 14.října 1715 · ROUBENÝ DŮM při hlavní silnici z Nového Jičína, na pravé straně nad potokem na konci obce; pochází z počátku 19.století

  ODRY ( město na horním toku Odry; první písemná zmínka o vsi je z roku 1346, o městě z roku 1357 ) · rázovité město, založené koncem 13.stol., na vyvýšené říční terase pravého břehu řeky Odry · městská památková zóna · gotický KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE se síťovou klenbou v knežišti, barokizován ke konci 18.stol. · Barokní výzdoba s hlavním oltářním obrazem Ignáce Günthera · v kostelní VĚŽI zavěšen nejstarší datovaný ZVON na Moravě z r.1374 · zbytky hradeb s kruhovou BAŠTOU dokládají přítomnost husitské posádky ve městě v čele s kralevicem Zikmundem Korybutovičem · řada cenných MĚŠŤANSKÝCH DOMŮ na náměstí a v přilehlých ulicích · na náměstí rovněž SOCHA P. MARIE a KAŠNA s litinovou plastikou z roku 1897 od Emila Zimmermana · barokní plastiky Sv. Jana Nepomuckého s Sv. Františka byly přemístěny ze starého Jánského mostu přes řeku Odru · hřbitovní KAPLE SV. RODINY na Nadační ulici z roku 1719 · MARIÁNSKÝ SLOUP na náměstí z roku 1785 · KAMENNÝ KŘÍŽ na Křížové ulici z 2.poloviny 18.století · KAŠNA na náměstí z poloviny 19.století

  ODRY - KAMÉNKA ( obec vzdálená 9 km od Oder; leží v nejsevernější části okresu; první písemná zmínka je z roku 1374; patřila k panství oderskému ) · barokní filiální KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE z konce 18.století

  ODRY - LOČKY ( připomíná se roku 1362 u Oder ) · KAMENNÝ KŘÍŽ u č.p.151 a 152 z roku 1808 · VODNÍ MLÝN u č.p.152 se poprvé připomíná roku 1650

  OLBRAMICE ( vesnice charakteru řadové vsi; leží nad levým břehem potoka Polarčice; 3 km od Klimkovic; nejstarší písemný záznam je z roku 1377; ves byla původně samostatná s tvrzí, později patřila k bravantickému panství ) · farní pseudorom. KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE má got. založení; vybudovaný na místě staršího kostela v roce 1750

  PŘÍBOR ( ve 2.čtvrtině 13.století založil Příbor hrabě Arnold z Hückeswagen; roku 1564 se poprvé připomíná radnice a v této době bylo ve městě již 44 šenkovních domů; značně poškozeno bylo město při požárech v letech 1755 - 1864; součástí města se staly Benátky (předměstí) a Véska  (dříve ves Petrovice); dnes je historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou rezervací ) · nejstarší město v okrese, připomínané v roce 1251 · v roce 1989 byla historická část prohlášena za památkovou rezervaci · dominanta města - CHRÁM NAROZENÍ P. MARIE je goticko-renesanční stavba s řadou pozdějších úprav. Barokní výzdoba s votivními obrazy malíře Antonína Volného · náměstí s PODLOUBÍM  a cennými měšťanskými domy ( v jednom z nich žil jako dítě Sv. Jan Sarkandr ) · rozsáhlým památkovým komplexem je PIARISTICKÁ KOLEJ, postavená podle návrhu vídeňského architekta G. Pietra Tencally v letech 1694-1700 · uvnitř umístěno MUZEUM s nádherným barokním refektářem, vzácnou klášterní knihovnou, stálou expozicí dějin města a stálou expozicí o životě a díle příborského rodáka Sigmunda Freuda ( 1856-1939 ) · KOSTEL SV. VALENTINA z let 1760-66 s obrazy Ignáce Raaba a Felixe Ivo Leichera · barokní KOSTEL SV. KŘÍŽE  je z roku 1611 · náměstí doplňuje barokní SOUSOŠÍ P. MARIE z roku 1713 a litinová KAŠNA z roku 1898 · hřbitovní KAPLE SV. FRANTIŠKA XAVERSKÉHO na Křivé ulici postaven ve 2. čtvrtině 17.století · MARIÁNSKÝ SLOUP na Tyršově ulici z poloviny 18.století · KAMENNÝ KŘÍŽ u č.p.912 z roku 1882 · KAMENNÝ KŘÍŽ u č.p.868 z roku 1761 · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO na Nádražní ulici z roku 1730 · RODNÝ DŮM Sigmunda Freuda na Zámečnické ulici č.p.117; PAMĚTNÍ DESKA · POMNÍK Sigmunda Freuda při křižovatce ulic Jičínská a Karla Čapka

  RYBÍ ( rozkládá se mezi kopci Libhošťská hůrka a Holivákem; 5 km od Nového Jičína; kdy bylo založeno není známo; první písemná zmínka je z roku 1481 ) · šindelem krytý KOSTEL NALEZENÍ SV. KŘÍŽE, vzácná památka lidové architektury z 15.století, obnovena v roce 1846, i s výzdobou ve stylu lid. baroka · soubor čtyř  KAPLIČEK se zastaveními Křížové cesty, vedoucí k poutním kostelům na hoře Kotouči u Štramberka, je z 19.století; při levé straně silnice ve směru z Rybího do Štramberka

  SEDLNICE ( vesnice řadového typu; rozložená po obou březích říčky Sedlničky; 4,5 km od Příbora; dříve to byly dvě vsi - Sednice Dědičná a Sedlnice Manská; písemné záznamy o řece Sedlnici jsou z roku 1267 a o vsi z roku 1299; v roce 1359 náležela k hukvadskému panství ) · původně renesanční ZÁMEK, přestavěn v letech 1827-36 do empírové podoby ( oblíbené místo pobytu něm.romantického básníka Josefa Eichendorffa připomíná POMNÍK před zámkem ) · KŘÍŽ před statkem č.p.219 z roku 1359 · litinový KŘÍŽ na hřbitově při severní zdi kostela sv. Michala z roku 1857

  SKOTNICE ( vesnice typu krátké řadové vsi vzdálená 2 km od Příbora; připomíná se roku 1330; náležela k panství hukvaldskému ) · ojediněle tvarovaná BOŽÍ MUKA jsou z 1.pol. 19.století u silnice Ostrava-Mošnov · VODNÍ MLÝN s areálem ze 2.poloviny 19.století, kdy byl pravděpodobně postaven na starších základech

  SLATINA ( vzdálená 6 km severozápadně od Bílovce; jedna z nejstarších vesnic na Bílovecku; údajně založena panem Zednickým roku 696; na jeho úzení je nachází zbytky staroslovanského hradiska; první písemná zmínka je z roku 1377 ) · barokní ZÁMEK byl postaven v roce 1775 · ZÁMECKÝ PARK  je zajímavý cizokrajními stromy · KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO z 20.let 18.století · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO v kapli z roku 1727

  SPÁLOV ( vesnice pod jižním svahem Stráže; vzdálena 5,5 km západně od Jakubčovic; připomíná se v roce 1394 („Spanov“); u panství potštátského, pak hranického, od roku 1671 samostatné panství ) · rázovitá česká obec v lesích Oderských vrchů · původní tvrz přebudována v r.1695 na ZÁMEK · ZÁMECKÝ PARK je zajímavý cizokrajními stromy · barokní KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO s gotickým kněžištěm, roku 1760 rozšířen o věž · poutní místo a letovisko v lesnatém údolí řeky Odry, zvané MARIA VE SKÁLE, původní „Milostný“ obraz nahrazen koncem 19.stol. kamennou sochou P. Marie · kamenný KŘÍŽ z poloviny 18.století u č.p.216 · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO při č.p.204 z 1.čtvrtiny 18.století

  STARÝ JIČÍN (hrazené městečko na úpatí pod Starojičínským kopcem; 4 km od Nového Jičína; s největší pravděpodobností bylo na místě Starého Jičína pravěké hradisko, které se později stalo strážiskem nad obchodní cestou do Polska; první písemná zmínka je z roku 1240, o městečku 1497, rozšíření do Nového Jičína poprvé v roce 1376; předchůdcem městečka byla tržní ves, vzniklá na obchodní cestě jižně od hradu; městečko má oválný půdorys, ve středu je trojúhelníkové náměstí; hrad byl od počátku centrem panství starojičínského; prošel bohatým stavebním vývojem, do roku 1784 byl obydlen; začátkem 19.stol. byl již ruina; měšťanská zástavba byla postupně z dřevěné zástavby  přestavěna na zděnou, domy na náměstí měly původně dřevěné podloubí neboli podsíně; Starý Jičín byl poddaným městem ) · romantické ZŘÍCENINY gotického HRADU ze 13.stol jsou turisty více vyhledávány · KOSTEL SV. VÁCLAVA původně gotická stavba ze 14.století, rozšířen a přestavěn v letech1706-16 · renesanční ZVONICE z počátku 17.století · dochovaná OHRADNÍ ZEĎ barokními plastikami a spojovací chodbou ze ZÁMKU · barokní SOCHY na zdi bývalé Panské zahrady zhotovil hranický sochař Josef Gallaš · zajímavostí je dochovaný POPRAVČÍ SLOUP připomínající městské hrdelní právo · KAŠNA s bronzovým sousoším Anděla strážného na náměstí z z roku 1836 · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO na náměstí z poloviny 18.století · soubor dvou plastik z bývalé barokní zahrady

ZŘÍCENINA HRADU STARÝ JIČÍN

Počátky hradu se spojují s ochranou zemské cesty do Polska v 1. polovině 13. století. Hrad s okolím získal před rokem 1240 dvořan Přemysla Otakara I. Arnold z Hückeswagenu. Z tohoto roku je první bezpečně doložená zmínka o hradu Starý Jičín. Po pánech z Pňovic, předků pozdějšího rodu Žerotínů, se stali majiteli panství páni z Kravař, kteří zde do roku 1408 pravidelně sídlili. Zřejmě již roku 1433 hrad připadl Ctiborovi z Cimburka, po něm se vystřídali Jindřich z Boskovic, Petr od sv. Jiří z Pezinku, Jan z Kunovic a páni ze Žerotína. Těmto bylo roku 1626 panství zkonfiskováno. Z dalších majitelů připomeňme Ditrichštejny, rod Zenonů z Dannhausenu (1706-1772), do roku 1906 hrabata z rodu Seilernů. Hrad značně utrpěl za 30-1eté války, ale jeho opravdový konec je možno spatřovat v novostavbě barokního zámku (1724 -1726) ve vsi pod hradem. Od této doby hrad postupně chátral, i když se v jeho některých částech až do roku 1784 bydlelo. Hrad je roku 1806 popisován jak o starý, neobydlený, neobyvatelný a zřícený. Během 19. století se z hradu stala ruina, o kterou již v průběhu 19. století projevovali romantický zájem umělci, posléze ve 20.století různé, vesměs vlastivědné spolky. K zakonzervování zdiva však došlo až ve 2.polovině 20.století. Tyto zabezpečovací zásahy jsou však od 80.let 20.století stále problematičtější. V 90.letech snaha rekonstruovat alespoň část areálu vyústila ve značně diskutabilní, spíše romantickou, dostavbu věže první hradní brány a další sporné zásahy.

Zřícenina hradu podélné dispozice s okrouhlou věží na jihu a čtverhrannou na severozápadě zabírá protáhlý vrchol kopce. Hradní jádro bylo doplněno systémem opevnění, který na jihu vybíhal v příhradek - podlouhlou dělovou baštu na severu byl uzavřen širokým barbakánem. Vlastní hradní jádro, silně pro táhlé ve směru sever - jih, mělo na jižní straně válcovou věž, od níž se táhly směrem k severu obytné palácové budovy. Toto schéma sasko-hesenského (nebo také franckého) typu hradu bylo v průběhu 16.století obohaceno o další objekty. Dlouhý hradní palác se táhl při západní hradbě podél celého nádvoří, na východní straně bylo přistavěno dvoupatrové renesanční křídlo s velkými okny, pod nimiž byla v parkánu situována malá zahrádka. Těmito úpravami se značně zúžilo neširoké hradní nádvoří, které pak bylo dlouhé asi 80 a široké cca 8 m. Renesanční stavební úpravy (prováděné za Žerotínů) jsou z umělecko-historického hlediska nejvýznamnější etapou vývoje hradu. Při archeologických výzkumech byly objeveny architektonické články, kamenné zdobné prvky a keramické kachle, které naznačují uměleckou náročnost renesančních úprav.

Opevnění hradu zabezpečovala hradební zeď se střílnami a cimbuřími prolomená několika branami. Při první hradní bráně stála hranolová dvoupatrová věž; zachovalá doposud.Má valeně zaklenuté přízemí, v patrech jsou menší okenní otvory a klíčové střílny. Novodobá střecha (1995-1996) je valbová, krytá šindelem, prolomená půlkruhovými vikýři. Ostatní části hradu jsou odchovány značně torzovitě, z palácových budov zůstaly pouze obvodové zdi místy do výšky 2 patra a část valeně klenutých suterénních prostor.

  STARÝ JIČÍN - JANOVICE ( vesnice typu krátké řadové vsi na mírném návrší, vzdálená 5,5 km na jihozápad od Nového Jičína; asi od roku 1464 náležela ke starojičínskému panství ) · PAMÁTNÍK FRANTIŠKA A JOSEFA VAHALÍKA u č.p.12 z 1.čtvrtiny 20.století

  STUDÉNKA ( město leží na hlavní trati Přerov - Ostrava v Moravské bráně, 15 km severovýchodně od Nového Jičína; v roce 1959 byla se Studénkou sloučena obec Butovice; spolu s ní patří Studénka k nejprůmyslovějším obcím okresu; datum vzniku Studénky není zatím zjištěno; první písemná zmínka je z roku 1431; dříve náležela k panství bíloveckému, později samostatné panství; od roku 1958 je městem ) · v renesančním ZÁMKU je umístěno vagonářské muzeum · VĚTRNÝ MLÝN původně holandského typu č.p.196; po poškození za druhé světové války opraven v roce 1947

  STUDÉNKA - BUTOVICE ( připomíná se v roce 1294; ježí východně od Fulneku podél silnice z Příbora do Bílovce; původně náležela k panství kunínskému; v roce 1901 zde byla založena továrna na vagóny; v roce 1959 byly Butovice sloučeny se Studénkou ) · barokní KOSTEL VŠECH SVATÝCH z r.1830 · KAPLE SV. ANNY  na návrší naproti kostelu Všech svatých z poloviny 19.století vybudovaná na základech původní z roku 1670 · KAPLE na Malé straně u č.p.275 z konce 18.století · KŘÍŽ před ohradní zdí hřbitova u kostela Všech svatých z roku 1835 ·

  STUDÉNKA - NOVÁ HORKA ( první písemná zmínka o dvoru v Nové Horce je z roku 1466 ) · romant.bar. ZÁMEK NOVÁ HORKA z doby po r.1742, přestavěn v 19.století, s krásnou salla terenou a s hodnotnými freskami · ZÁMECKÝ PARK je potokem oddělen od obory. Pro bohatý kulturní život byla Nová Horka zvaná „Malou Vídní“.

  SUCHDOL NAD ODROU ( obec v oderském úvalu; 9 km od Nového Jičína; poprvé se uvádí v roce 1257; je důležitým železničním uzlem na trati  Přerov - Ostrava; nejprve náležela k panství fulneckému, od 16.století k panství kunínskému; počátkem 20.století přerostla v město ) · renesanční KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE s věží se zdvojenou makovicí a s gotickými opěráky z roku 1605 · barokní FARA postavená kolem roku 1730 vídeňským stavitelem Janem Lukešem Hildebrandtem · EVANGELICKÝ KOSTEL - významná stavba moravského romantického historismu. Na její výsledné podobě se podílel známý vídenský stavitel Ludwig Förster.