okolní památky

vyberte počáteční písmo města či obce

[A - F]    [H - M]    [N - S]    [Š - Ž] 

   ALBRECHTIČKY ( obec typu krátké řadové vsi na pravém břehu řeky Odry; 7,5 km od Příbora; poprvé se obec připomíná roku 1411; původně součást štramberského panství; od roku 1437 součást panství Nová Horka ) · lidový MARIÁNSKÝ SLOUP ( sloup se sochou Panny Marie s dítětem ) z roku 1862 v zahradě u č.p. 62; sloup stával při zrušené silnici z Albrechtiček do Mošnova a na své nynější místo byl přenesen při stavbě mošnovského letiště · nejstarší dochovaný litinový KŘÍŽ v okrese z roku 1832; umístěn na hřbitově při severní straně kostela sv. Mikuláše; původní kříž byl již v 70.letech poškozen, v 80.letech byl zcela zničen, demontován a nahrazen stávajícím křížem   · pamětní deska rodině hudebního skladatele Leoše Janáčka na budově školy · NÁHROBEK Ferdinanda Vettera von der Lilien na hřbitově při severní straně kostela sv. Mikuláše

  BARTOŠOVICE  ( připomíná se roku 1383; 6 km severozápadně od Příbora, rozkládající se podél Bartošovického potoka a okresní silnice; počátkem 15.stol. patřily pánům z Kravař a byla zde tvrz, roku 1522 získali ves Sedlničtí z Choltic, od roku 1599 Podstatští z Prusinovic ) · romantický, novobarokní ZÁMEK z r. 1737 se zahradou je užívána Stanicí na záchranu živočichů · zámecký PARK; park s volnou výsadbou; současná podoba parku pochází pravděpodobně z 1.pol. 19.století s výraznějšími úpravami v poslední čtvrtině 19.stol a na počátku 20.století; rozloha přibližně 1 ha · HROBKA rodiny Meinertů postavená podle hrobu J. W. Goetheho ve Výmaru; umístěn při bývalé severní ohradní zdi zrušeného hřbitova u farního kostela, volně stojící stavba obdélného půdorysu; pochází z 2.čtvrtiny 19.století · zprovozněný VODNÍ MLÝN; pozoruhodně dochovalá sestava vodních děl, objektů a staveb kontinuálně rozšiřovaných od konce 15.stol. do 20.století · KAPLE SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO naproti hospodářským budovám zámku; volně stojící klasicistní kaple; pochází z konce 18.století · bývalá FARA v blízkosti kostela z r.1737

  BERNARTICE NAD ODROU    ( obec mezi Starým Jičínem a Suchdolem; první zmínky od roku 1397; nález pohanského pohřebiště ukazuje na staré osídlení při obchodní cestě podél Odry k Baltickému moři; patřily k panství starojičínskému, od roku 1558 k novojičínskému ) · farní KOSTEL NAVŠTÍVENÍ P. MARIE z roku 1837; pozdně empírový podélný jednolodní kostel · před kostelem SLOUP se sochou Panny Marie Immaculaty v podživotní velikosti z r. 1840 · zachovalý VODNÍ MLÝN č.p. 25; vodní mlýn na řece Odře - technická památka z konce 17.století s dochovaným kolem na spodní vodu, jezem a náhonem, odpadní strouhou a mlecím zařízením z přelomu 19. a 20.století

  BÍLOV  ( vesnice při okresní silnici z Fulnek do Bílovce; vzdálená 2,5 km od Bílovce; první zmínka o obci je z r.1329; Bílov patřil pánům z Kravař a od 30.let 14.stol. panství fulneckému ) · barokní filiální  KOSTEL SV. VAVŘINCE         z r. 1771 doložen ve 14.století; umístěn na návrší ve středu obce · BOŽÍ MUKA na levé u silnice do Pohořílek jsou datována r. 1549; hranolová zděná boží muka

  BÍLOVEC ( rozkládá se v příznivém pahorkovitém terénu nad řekou Bílovkou; vzniklo pravděpodobně počátkem 14.stol; první písemná památka je z roku 1324; území patřilo vždy k Opavsku; město na výběžku Oderských vrchů založil Vok z Kravař ) · městská památková zóna · barokní ZÁMEK, v jehož zdech se často konaly zemské sněmy, zbudován roku 1736 na renesančních základech zámku připomínaného již r. 1546 · renesanční RADNICE z r. 1593 má barokní štít a věžici a nachází se spolu s měšťanským DOMEM na Slezském náměstí · městské MUZEUM s bohatými sbírkami cechovních řemesel · got. KOSTEL SV. MIKULÁŠE z doby kolem r. 1400,  renes. a barokně upravovaný , vyzdobil oltářním obrazem Felix Ivo Leicher, rodák z Bílovce; na Slezském náměstí · renesanční VĚŽ kostela z let 1614-15 je dílem opavského mistra Hanse Petra       · špitální KAPLE SV. BARBORY na Městském kopci z 1. pol. 17.stol. adaptována r. 1971 · soubor tří NÁHROBKŮ - Johanny z Foulonu, Karla Sedlnického z Choltic a Náhrobek neznámého; umístěny na městském hřbitově · MĚŠŤANSKÝ DŮM na Zámecké ulici pochází z poloviny 18.století a sloužil jako správní budova zámku · PAMÁTNÍK OSVOBOZENÍ na Slezském náměstí; kamenné sousoší tří figur z roku 1945

  BÍLOVEC - BRAVANTICE ( vesnice na říčce Setině, rozkládající se po obou stranách silnice z Bílovce do Ostravy, vzdálená 5 km od Bílovce; obec se připomíná roku 1370; místní tvrz byla již od konce 14.století sídlem velkostatku, k němuž náležely čtyři vsi  · barokní ZÁMEK z 2.pol. 17. století, zbudován na základech renesanční tvrze; v areálu zámku - nový zámek, starý zámek, zámecký park, socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Františka z Assisi · areál farního kostela sv. Valentina - KOSTEL SV. VALENTINA s pozdně gotickým jádrem ( 1.polovina 14.stol. ), SOCHA PANNY MARIE SEDMIBOLESTNÉ u ohradní zdi kostela z roku 1889, SOUSOŠÍ OLIVETSKÉ HORY ( sousoší klečícího Krista s andělem z 19.stol. ) před hlavním vchodem do areálu hřbitova u kostela sv. Valentina, OHRADNÍ ZEĎ se vstupní branou · NÁHROBEK Neznámého na hřbitově za presbyteriem kostela sv.Valentina

  BÍLOVEC - LUBOJATY ( vesnice na mírném návrší nad malebným údolím potoka Jamníku a Setiny; vzdálená 3,5 km severně od Bílovce; Lubojaty patřily roku 1276 Budislavu z Hlubojat, který ve vsi zbudoval kostel, od roku 1492 byly částí panství bíloveckého ) · KOSTEL SV. JIŘÍ je ze 70.let 13.století; kostel obklopuje OHRADNÍ ZEĎ ( původní zeď z přelomu 16. a 17.století  byla zbořena a nahrazena novou se soklem z betonových tvárnic a drátěným pletivem

  BÍLOVEC - STARÁ VES   ( vesnice při středním toku Bílovky, vzdálená 0,5 km severozápadně od Bílovce; poprvé zmiňovaná v r.1378 ( Stará Wes; na území Staré Vsi stálo staré hradiště chránící cestu z Fulneku do Opavy )       · areál filiálního kostela - KOSTEL SV. JAKUBA má nad vstupem letopočet 1562; ohradní zeď · VĚTRNÝ MLÝN se zachovalým technologickým vybavením ( jediný mlýn německého stylu v okrese ); osada Horní Nový Dvůr; beranní větrný mlýn z roku 1878, původně stojící v Leskovci, přenesený na své nynější místo 1910 · SMÍRČÍ KŘÍŽ u cesty z Bílovce do Opavy, v zahrádce před domem č.p. 19

  BORDOVICE   ( vesnice na severních svazích Veřovických vrchů, při silnici z Mořkova do Frenštátu p.R.; poprvé se připomínají roku 1584; patřily k panství hukvaldskému ) · ROUBENÝ DŮM č.p.34; rodný dům partyzána Josefa Drozda

  FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM  · Město Frenštát pod Radhoštěm leží uprostřed malebné krajiny moravských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné.

Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny spadá zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let 1293 -1316.

Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šoštýnským panstvím, později pak s panstvím hukvaldským olomouckého biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až k r.1382. Od 16.století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr, řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v r.1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V r.1626 byl vypálen, roku 1646 obsazen Švédy, podvakráte jej postihl mor. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací. Z řemesel se rozvíjí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.

Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od r.1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. Železniční doprava (r.1888) a nově budované silníce výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Výstavba významně pozměnila podobu města a to zejména tyto objekty: chlapecká škola - r.1876, radnice - r.1890, sokolovna - r.1906, spořitelna - r.1931 , kino - r.1932. Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamější z nich byl střelecký spolek - r.1835, ochotnické divadlo - r.1836, Občanská beseda - r.1882, Tělocvičná jednota Sokol - r.1890, Národopisný odbor - r.1893, Křesťansko-sociální spolek - r.1897, Odbor Národní Jednoty - r.1902, Okrašlovací spolek - r.1903, Matice Radhošťská -r.1905, Tělovýchovná jednota Orel - r.1909, DT J - r.1910, obec umělecké tvorby Koliba - r.1914. Největší význam z frenštátských spolků měla Pohorská jednota Radhošť, která byla založena v r. 1884. Tato Pohorská jednota Radhošť položila základy organizované české turistice.

Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců.

Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.

Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S.S.Rožkova.

Po válce dochází k rozvoji města,probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní. zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města. K další přeměně města dal základ rozvoj zdejší průmyslové základny.. V současné době má Frenštát pod Radhoštěm 11 200 obyvatel. Město čeká další rozvoj a perspektivy, jehož svědky budou další generace.

Kulturní památky

· Kostel sv. Martina, tzv. „farní“ či „dolní“, postaven na místě staršího, po požáru města v r.1661. Boční kaple sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého byly postaveny v r.1740. Vystaven obraz A. Libschera Valašská madona.

· Kostel sv. Jana Křtitele, tzv. "horní", pozdně gotická stavba z r.1634, pozdějšími stavebními zásahy doznala značných změn. Barokní kamenný krucifix u kostela postaven v r.1753, lípy vysázeny v r.1862, architektura zdi s křížovou cestou zbořena v r.1975.

· Sloup P. Marie z r.1686. Ranně barokní pískovcová statue je situována do dolní části náměstí.

· Socha sv. Floriána je datována r.1773, vznik plastiky sv. Jana Nepomuckého se uvádí k r.1719. Obě pískovcové barokní sochy jsou instalovány v horní části náměstí.

· Vznik kašny se sochou Neptuna ( frenštátského Jonáše ) je spojen s budováním městského vodovodu v r.1840. Spolu se skupinou lip a lípou Svobody z r.1918 dotváří historické jádro města. V r. 1982 originál plastiky nahrazen kopií.

· Náměstí, měšťanské domy v místě původní středověké zástavby, stavby ze 17., 18. a 19.století s více či méně zachovanými interiéry a fasádami. Na jihozápadní straně dochováno podloubí i s historickou dlažbou z oblázků.

· Radnice, novoromantická budova předána k užívání v r.1891 a postavena na místě v r.1796 vystavěného obecního domu. Na fasádě pískovcový znak města sv. Martin a reliéfní portréty J. A.Komenského, J.Jungmana, Fr.Palackého a B.Jablonského. V interiéru reliéfní alegorie Spořivost sochaře Jana Knebla. Památník obětem 1. a 2.svět.války, originál sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje, originál sochy pohanského boha Radegasta.

· Socha P. Marie v Dolní ulici u "Šibenek" z r.1666, v r.1936 nahrazena kopií.

· Boží muka pod Horečkami u cesty k Bordovicím z r.1645 a pod Javorníkem u cesty k Rožnovu p. R. z r. 1703.

· Budova školy z roku 1876, původně chlapecká měšťanská škola, druhá česká škola na Moravě. Při vstupu pamětní desky spisovatele Karla Kálala a obětí 11. světové války z řad učitelů Alfréda Havleny, Viléma Hurta a Karla Rašky.

· Budova bývalé textilní továrny ing.V. Křenka v Nádražní ulici z r.1911, jedna z prvních staveb s železobetonovým skeletem u nás, zřejmě inspirována ateliérem francouzského architekta A. Perreta.

· Pomník Josefa Jandy, městského lékaře, reliéfní portrét je dílem sochaře Jana Knebla, pomník instalován Okrašlovacím spolkem v r.1933.

· Sušárna na ovoce na Papratné na Horečkách je dílem arch. D. Jurkoviče, tvůrce útulen Pohorské jednoty Radhošť na Pustevnách.

· Stará Vlčina, rázovitá hospoda zbudovaná městem ze zemědělské usedlosti v r.1905, oblíbené výletní místo.

· Hotel Vlčina, komfortní hotel, zbudovaný městem a předán veřejnosti v r.1946. V interiéru jídelny a vinárny rozměrné fresky A. Strnadela - Valašský soud, Zbojnický tanec, Ondráš a Juráš, Valašský tanec a v salonku freska E. Miléna -Tři řeky.

· Plastika Pravěký zápas (r.1938) před školou a Strůjce svého osudu (r.1962) v parčíku v Horní ulici jsou díly Čechoameričana, frenštátského rodáka Albína Poláška (1879 - 1965), autora známého sousoší Cyrila a Metoděje a Radegasta (1931). Jeho busta je instalována v parku při řece Lomné a vytvořil ji ostravský sochař J. Myszak v r.1979.

· Básníka Josefa Kaluse (1855 - 1934)  připomíná pamětní deska na rodném domě v Horní ulici č.p.121 , vytvořil ji sochař A. Polášek

a osazena byla v r.1935.

· Památce Břetislava Bartoše (1893 - 1926) je věnován pomník na Horečkách, pamětní deska na domu č.p.2 na náměstí z r.1965 a reliéfní portrét od sochaře Karla Vašuta v parku Osvobození z r.1976

· Sousoší Poslední píseň olomouckého sochaře Vladimíra Navrátila na hřbitově

  FULNEK ( poddanské hrazené město datované od roku 1293; leží na pravém břehu Husího potoka; r.1668 ve městě založen kapucínský klášter ) · město založené na konci 13.století  · městská památková zóna · pozdně gotická kaple, bývalý BRATRSKÝ SBOR, v letech 1618-21 poslední místo pobytu Jana Amose Komenského před odchodem do vyhnanství ( dnes NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA se stálou expozicí o jeho životě a díle ) · empírový ZÁMEK, původně gotický hrad, přestavěný v 70.letech 16.stol Antoniem Horellem z Louis na čtyřkřídlý objekt později doplněný věží a Dolním zámkem · přírodně krajinářský PARK · RADNIČNÍ VĚŽ na náměstí J.A.Komenského  pochází z doby kolem roku 1610 · barokní palác KNURŮV DŮM z doby před r.1728, má portál s výzdobou od Jiřího Antonína Heinze · týž autor vytvořil sochy  pro barokní SCHODIŠTĚ ke KOSTELU SV. TROJICE, stavěného v letech 1748-60 podle plánů fulneckého stavitele Mikuláše Thallhera, na výzdobě se podíleli malíři Josef Ignác Sattler, Felix Ivo Leicher, Ignác Raab a sochaři Jan Schubert, František Ondřej Hirnle a Václav Böhm · KLÁŠTER AUGUSTINIÁNŮ, jehož křížová chodba pochází z doby po r. 1432 byl zrušen r. 1784 · ZVONICE Černá věž vznikla v 1.pol. 17.století z hradební věže a je umístěna na Zámeckém vrchu · KLÁŠTER KAPUCÍNŮ s KOSTELEM SV. JOSEFA založený v r.1674 vytváří urbanistickou protiváhu zámku; leží na ulici Z. Nejedlého · SOCHA PANNY MARIE na ulici Z. Nejedlého · SOCHA J.A.KOMENSKÉHO; bronzová plastika ve Sborově ulici, v parku při Památníku J.A.Komenského · bar. HŘBITOV s kaplí Sv. Rocha z r.1632 a kaplí Panny Marie z r.1660 · barokní SOCHY Sv. Jana Nepumuckého a KAŠNA se sochou Sv. Janka Sarkandra na náměstí od   J.A.Heinze · SLOUP SV. TROJICE  z r.1718 od Jana Václava Sturmera · SOCHA Komenského od Jana Štursy · SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO po restaurátorském zásahu socha druhotně umístěna před farní kostel Nejsvětější trojice na Kostelní ulici · areál VILY LORETA na České ulici č.p.281; areál Knoppovy vily byl vybudován v roce 1829 · POMNÍK J.A.Komenského v České ulici z r.1924 · POMNÍK Františka Palackého na Masarykově ulici z r.1959 · POMNÍK Petra Bezruče na Masarykově ulici z r.1957 · POMNÍK Rudé armády na Masarykově ulici z r.1949

  FULNEK - DĚRNÉ ( ves leží na jižním svahu Děrenského kopce; je vzdálena 3 km od Fulneku; náležela již roku 1293 k panství fulneckému, od roku 1389 byla majetkem augustiniánského kláštera ve Fulneku ) · gotický KOSTEL SV. PETRA A PAVLA s OHRADNÍ ZDÍ; kostel je poprvé písemně zmiňován v roce 1293; v kostele se dochovala gotická křtitelnice ze 13.století · bar. KAPLE SV. TROJICE z r.1705; umístěna při silnici z Lukavce do Fulneku

  FULNEK - JERLOCHOVICE ( ves založena ve 2.pol. 13.století při Husím potoku; západně od Fulneku; dnes je obec spojená s Fulnekem, její zástavba navazuje na fulnecké předměstí ) · KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE z let 1432-48 s ohradní zdí, věží a renesanční zvonicí z konce 16.století, s gotickým presbytářem, s renesančním náhrobkem a barokními obrazy Gottfrieda Herberta a Jana Jiřího Tompkö · KŘÍŽ   u ohradní zdi kostela Nanebevzetí Panny Marie z roku 1778

  FULNEK - KUJAVY ( protáhlá vesnice při Branvickém potoku; vzdálená 2,5 km od Fulneku; zmiňována již od roku 1293 ) · empírový farní KOSTEL SV. MICHALA z r.1833

  FULNEK - LUKAVEC ( vesnice při Gručovském potoku; vzdálená 4 km od Fulneku; první zmínka je z roku 1377; poblíž stávala ves Požahy, dnes zaniklá ) · barokní KOSTEL SV. JANA KŘTITELE a SV. KATEŘINY; ranně barokní stavba z let 1693 - 1702;

  FULNEK - STACHOVICE ( vesnice po stranách Husího potoka; 2,5 km od Fulneku; první zmínka roku 1293; náležela k panství fulneckému ) · barokní KOSTEL SV. KATEŘINY s OHRADNÍ ZDÍ a BRÁNOU z r.1780