|
Posvátná, 1129 metrů vysoká hora, kde měl od pradávna sídlo
pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho
podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat
si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě
proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové
k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli
dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak
na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se
rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly
i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu
Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili
kříž.
V dnešní době
se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se
vždy účastní několik tisíc poutníků. Další povídání o
Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi
podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka,
ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je v dnešní
době již téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových
puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody. Je pravděpodobné,
že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v
podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště
.
V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například
Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a
moderní televizní vysílač. |
