|
památky
ve Frenštátě
|
|
|
|
NÁMĚSTÍ S RADNICÍ A MĚŠŤANSKÝMI DOMY |
|
|
|
Muzeum
více o muzeu
ZDE |
|
 |
provozní doba:
úterý až pátek 9,00-12,00 a 13,00-16,00 hod
sobota a neděle 9,00-15,00 hod. (1.11.-31.3.v
sobotu zavřeno)
informace na tel. čísle 556 835 936 nebo 556
701 156, email:
muzeumfrenstat@atlas.cz,
ovmnj@atlas.cz
www.muzeum.novy-jicin.cz
expozice:
I. Paměť města
- historie města a regionu
II. Jitřenka východu
- frenštátská společnost ve 2. polovině 19.
století
III. Kolébka české turistiky
- Pohorská jednota Radhošť a tradice
lyžařského sportu
IV. Doteky přírody
- geologie, botanika, zoologie
V. Pán Bůh, všichni svatí a ti druzí
- Rok pod horami - národopis Frenštátska
VI. Tam za mořem
- vystěhovalectví z Frenštátu
VII. Člunek zpívá
- rukodělná tkalcovská výroba, pletařství a
barvířství, počátky tkalcovské tovární výroby
VIII. Pod Radhoštěm domov můj
- kulturní tradice a přítomnost regionu
IX. Terče střeleckého spolku |
|
|
|
Náměstí |
|
 |
|
měšťanské domy v místě původní středověké
zástavby, stavby ze 17., 18. a 19. století s
více či méně zachovanými interiéry a fasádami.
Na jihozápadní straně dochováno
podloubí i s historickou dlažbou z
oblázků. |
|
|
|
Radnice
|
|
|
|
novoromantická budova předána k užívání
v r.1891 a postavena na místě v r.1796 vystavěného obecního
domu. Na fasádě pískovcový znak města sv. Martin a reliéfní
portréty J. A.Komenského, J.Jungmana, Fr.Palackého a
B.Jablonského. V interiéru reliéfní alegorie Spořivost
sochaře Jana Knebla. Památník obětem 1. a 2.svět.války,
originál sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje, originál
sochy pohanského boha Radegasta. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 2 |
|
 |
|
Měšťanský
dům číslo popisné 2 se nachází na parcele
číslo 46/1 st., k. ú. Frenštát p. R. Jedná se
o dům s historizující architekturou z roku
1899 s použitím zdiva barokního domu (z doby
kolem r. 1700) a s dochovalým barokním
podloubím. Stavbu provedl místní stavební a
tesařský mistr Jan Parma. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 4
|
|
 |
|
Měšťanský
dům číslo popisné 4 stojí na náměstí Míru (parc.
č. 48/1 st., k. ú. Frenštát p. R.).
Charakteristická je pro tento dům barokní
architektura na starších základech s
dochovaným podloubím a fasáda z doby kolem
roku 1874. Přestavbu a přístavbu prováděl
architekt Aleš Parma v roce 1909, nadstavba v
patře je z roku 1935. Vývoj městského domu je
doložen od 16. století do současnosti. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 6 |
|
 |
|
Měšťanský
dům číslo popisné 6 (náměstí Míru, parc. číslo
55 st., k. ú. Frenštát p. R.) byl původně
velkoměšťanským pravovárečným domem s
dochovaným podloubím ze 17. století. Stavebně
byl zhodnocen okolo roku 1827, adaptace
proběhla v roce 1936. V jednom traktu domu
bývala synagoga. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 12
|
|
 |
|
Měšťanský
klasicistní dům z poloviny 19. století,
později stavebně upravovaný, stojí na náměstí
Míru (parc. č. 8 st., k. ú. Frenštát p. R.).
Jeho fasáda byla v 19. století doplněna o
historizující římsy a celý dům byl v tomtéž
století obohacen o secesní prvky. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 17
|
|
 |
|
Hotel
Přerov - měšťanský dům č. p. 17, stojí na
náměstí Míru na parcele č. 13/1 st. Jedná se o
řadový dům, postavený jako hotel na místě
starého měšťanského domu. V roce 1898 byla
provedena jeho kolaudace, stavitelem domu byl
Michal Barabáš z Rožnova pod Radhoštěm. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 18 |
|
 |
|
Měšťanský
dům č. p. 18 (náměstí Míru, parc. č. 14 st.,
k. ú. Frenštát p. R.) je původně měšťanským
právovárečným domem ze 2. poloviny 16.
století. Jedná se o dům s pozdějšími
dostavbami. Fasáda z 19. století byla nověji
zjednodušena. Dům je součástí historického
jádra města. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 19 |
|
 |
|
Měšťanský
právovárečný dům (náměstí Míru, parc. č. 15
st., k. ú. Frenštát p. R.) byl postaven po
požáru ve 2. polovině 16. století a nověji
přestavěn v 17. století. Doklad vývoje tohoto
domu je zachycen od 16 do 19 století. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 20
|
|
 |
|
Pro
měšťanský dům č. p. 20 (náměstí Míru parc. č.
16, k. ú. Frenštát p. R.) je charakteristická
historizující architektura z doby po polovině
19. století výrazně se uplatňující v severní
frontě náměstí. |
|
|
|
Měšťanský
dům č.p. 21
|
|
 |
|
Původně
šenkovní měšťanský dům (náměstí Míru, parc. č.
17 st., k. ú. Frenštát p. R.) s dochovaným
jádrem ze 17. století a pozdějšími četnými
stavebními úpravami. |
|
|
|
CÍRKEVNÍ PAMÁTKY |
|
|
|
Kostel sv. Jana Křtitele
|
|
|
| tzv. "horní",
pozdně gotická stavba z r.1634, pozdějšími stavebními zásahy
doznala značných změn. Barokní kamenný krucifix u kostela
postaven v r.1753, lípy vysázeny v r.1862, architektura zdi
s křížovou cestou zbořena v r.1975.
|
|
|
|
Kostel
sv. Martina
|
|
|
| tzv. „farní“
či „dolní“, postaven na místě staršího kostela, který
byl zničen po požáru
města v r.1661. Boční kaple sv. Barbory a sv. Jana
Nepomuckého byly postaveny v r.1740. Vystaven obraz A.
Libschera Valašská madona.
|
|
|
|
Sloup
P. Marie
|
|
|
| z r.1686. Ranně barokní pískovcová
statue je situována do dolní části náměstí.
|
|
|
|
Lurdská
kaple sv. Marie
|
|
 |
Lurdská
kaple na Horečkách je postavená jako stylizovaná
jeskyně zapuštěná do svahu nad Frenštátem.
Kapli na Horečkách dala v roce 1902 postavit
manželka pana továrníka Bumbaly jako dík za
navrácení zdraví. V roce 1931 byl panem Cholevou
darován zvonek.
Tradičně se zde koná slavnost Seslání Ducha
svatého. Kaple je veřejnosti přístupná od května
do poloviny října.
|
|
|
|
Kamenný kříž |
|
|
|
Barokní
pískovcový kříž osazený na tvarovaném soklu.
Boční strany jsou přizdobeny, na zadní straně se
nachází datace 1753 a obdélníková litinová
tabulka s delším textem připomínající sv. misii
r. 1869. Korpus Krista je zpracován ve vysokém
reliéfu. Tvář je jemně modelovaná, anatomie
dobře zvládnutá. Přestože se kříž svou
ornamentikou opožďuje za rokem vzniku - 1753 -
jedná se o práci dobré dobové úrovně. |
|
|
|
SOCHY A SOUSOŠÍ |
|
|
|
Kašna se sochou Neptuna
|
|
|
|
Vznik (frenštátského
Jonáše) je spojen s budováním městského vodovodu v
r.1840. Spolu se skupinou lip a lípou Svobody z r.1918 dotváří
historické jádro města. V r. 1982 originál plastiky
nahrazen kopií.
|
|
|
|
|
Socha
sv. Floriána
|
|
|
Pozdně barokní
pískovcová plastika znázorňuje postavu světce v
nadživotní velikosti, oblečenou v řasnatém
antickém rouchu a zbroji římského vojáka. Světec
má v pravé ruce praporec a v levé vědro a celková
kompozice sochy naznačuje šroubovitý pohyb
barokních plastik.
Socha byla postavena z peněžní sbírky občanů za
faráře Františka Gabriela Graffa. na čelní straně
podstavce sochy je obdélníková kartuš s rokajovým
rámem a dvanáctiřádkovým latinským nápisem. Na
zadní straně je dnes už méně čitelný dedikační
nápis v češtině s prosbou světci, aby "nas
chraniti raczil od sskodneho ohnie". Vedle českého
nápisu je zde také latinský text, který, jak uvádí
profesor Vladimír Plachý, je zcela unikátní svým
letopisným anagramem v chronogramu nápisu. Je
běžné, že v latinských nápisech bývají zašifrovány
letopočty. Jsou to římské číslice, písmena M,D, C,
L, X, V, I, které jsou v nápise zvýrazněny
velikostí a barvou a jejich sečtením zjistíme
datum vzniku dané památky. Vyjímečnost
frenštátského nápisu je v tom, že po sečtení všech
římských číslic se dostaneme k číslu 3546,
dvojnásobku roku 1773, kdy socha vznikla. Latinský
nápis je navíc volným překladem českého nápisu,
což je u starých nápisů neobvyklé. odlišností obou
nápisů je v latinské verzi jméno faráře Františka
Graffa a v české letopočet 1773.
Latinský nápis sv. Floriána je (s vyjímkou zvonů)
jediným latinským nápisem ve Frenštátě p.R. a svým
dvojnásobkem v chronogramu je unikátem nejen v
naší obci, ale i v českých zemích. V současné době
je latinský nápis z poloviny pozlacen, zvláštnost
chronogramu je přesto stále čitelná.
Latinský nápis:
IGNIS A LESVRA PRE CAMVERVT CVSTODIAS NOS
ECCETIBI SVB DAT STATVAM PLEBS VNIVERSA SAN FLO:
ORA PRO NOBIS SVBCRA TIT: FRAN:GRAFF PARO FRAN.
Český nápis:
K WIETSSY SLAWIE CTI A CHWALE SWATY FLORYANE
OBIETVGE TOBIE OBECZ FRAKSSTATSKA TVTO STATVI
ABYSI NAS CHRANITI RACZIL DO SSKODNEHO OHNIE. AN
1773 |
|
|
|
|
Socha
sv. Jana Nepomuckého |
|
 |
|
Tato vrcholně barokní pískovcová socha je umístěna
v horním cípu náměstí a je datováno do roku 1719.
|
|
|
|
Originál sochy
pohanského boha Radegata
|
|
 |
|
Radegast - bůh
hojnosti, úrody a slunce - byl vytvořen
frenštátským rodákem, sochařem A. Poláškem. Tato
socha je umístěna v radnici na náměstí. Radegasta
věnoval A. Polášek Pohorské jednotě Radhošť, což
byl první český turistický spolek. Socha má mužské
tělo a lví hlavu, která je zdobena přilbicí s
býčími rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti a v
levé sekeru. Kopie sochy je umístěna na bájné hoře
Radhošť. |
|
|
|
Strůjce svého
osudu
|
|
 |
|
Socha Strůjce
svého osudu aneb vytesej sám sebe je umístěna v
malém parčíku v Horní ulici. Tato plastika je
taktéž dílem sochaře A. Poláška. A. Polášek na
této soše pracoval celý svůj život, neustále se k
ní vracel. Je také vystavena v několika středních
školách v USA. |
|
|
|
Plastika Pravěký zápas
|
|
|
|
Plastika z roku 1938 je umístěna před školou
(budoucí muzeum) v Horní ulici a je taktéž dílem
čechoameričana A. Poláška. A. Polášek tuto sochu
nazval ještě několika jmény, a to Slovan rvoucí
se s germánským vlkem, Muž ve smrtelném zápase s
vlkem a v neposlední řadě Zápas dobra se zlem.
|
|
|
|
Kopie
sousoší Cyrila a Metoděje
|
|
 |
|
Kopie
sousoší Cyrila a Metoděje od A. Poláška je
umístěna v radnici na náměstí. Originál -
bronzové sousoší - se tyčí na Radhošti, a je
umístěno směrem k východu, pohlíží na Radegasta
na protější vyvýšenině a zároveň vítá příchozí
lidi. Socha byla darována Matici radhošťské,
která se zasloužila o vybudování kaple na
Radhošti. |
|
|
|
KULTURNÍ, HISTORICKÉ A TECHNICKÉ PAMÁTKY |
|
|
|
Budova školy z roku 1876
|
|
|
|
Původně chlapecká
měšťanská škola, druhá česká škola na Moravě. Při
vstupu pamětní desky spisovatele Karla Kálala a obětí 11.
světové války z řad učitelů Alfréda Havleny, Viléma
Hurta a Karla Rašky. V roce 2007 by se zde mělo zprovoznit
Muzeum.
|
|
|
|
|
Sušárna
ovoce |
|
 |
Papratné
na Horečkách
Objekt
v soukromém vlastnictví. Původní sušárna na ovoce je
dobře udržována, objekt lázní na sousedním pozemku byl
však přestavěn. Toto dílo patří k dosud nepublikovaným
v odborné literatuře. Zde se s ním můžete seznámit
poprvé. |
|
|
|
Budova bývalé textilní továrny
|
|
|
|
ing.V. Křenka
v Nádražní ulici z r.1911, jedna z prvních staveb s železobetonovým
skeletem u nás, zřejmě inspirována ateliérem francouzského
architekta A. Perreta.
|
|
|
Skokanské
můstky
|
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
PAMĚTNÍ DESKY, PAMÁTNÍKY A POMNÍKY |
|
|
|
Pamětní
deska Valentina Kostelníka
|
|
 |
*1815 +1891
Osvícený vlastenec a politik, zakladatel Občanské besedy ve
Frenštátě pod Radhoštěm, říšský a zemský poslanec, starosta
města v letech 1863 – 1869, jeden ze zakladatelů textilního
průmyslu na Frenštátsku. Pamětní deska V. Kostelníka je
umístěna na domě č.p. 20 ve Frenštátě na náměstí.
|
|
|
|
Pamětní
deska Albína Poláška
|
|
 |
*1879 +1965
Narodil se ve Frenštátě a zemřel ve Winter Parku /USA/
Vyučil se ve Vídni řezbářem, studoval v Římě a odešel do USA,
kde se stal profesorem na akademii v Chicagu a vytvořil řadu
sochařských děl.Jezdíval na dovolenou do Frenštátu. Je autorem
sousoší Cyrila a Metoděje a sochy Radegasta na Radhošti, pro
Frenštát vytvořil sousoší Zápas dobra se zlem a sochu Ondráš,
byl také autorem první československé medaile (Svoboda). Jeho
největší dílo v Československu, socha presidenta Wilsona v
Praze, bylo za okupace zničeno.
|
|
|
|
Pamětní
deska Břetislava Bartoše
|
|
 |
*1893 +1926
Narodil se ve Frenštátě p.R. a zamřel v Dolních Mokropsech u
Prahy
Studoval pražskou AVU u prof. Schwaigra, Pirnera a Bukovace.
Jako italský legionář byl pověřen generálem Grazianim, aby
maloval výjevy z fronty. Námětově se stále vracel do rodného
kraje a maloval obrazy Ondráš a Juráš, Zbojnici u ohně, Orání
čili Jaro v Beskydách, Návrat z pole a řadu portrétů.
Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. R. Parma vydal na
pohlednicích jeho krojové studie pod názvem Valašské písničky.
|
|
|
|
Pamětní
deska Jiřího Rašky
|
|
 |
Narodil se ve Frenštátě
p.R.
Skokan na lyžích, český lyžař století a vítěz zimních
olypijských her v Grenoblu z roku 1968. |
|
|
|
Pamětní
deska Karla Buzka
|
|
 |
*1904 +1998
Narodil se ve Frenštátě p.R.
Karel Buzek byl frenštátský rodák a čestný občan města
Frenštát p. R. Založil Československé národní sdružení v
Kanadě (1939), byl spoluorganizátorem II. odboje, a byl
nositelem vyznamenání Řádu Kanady.
|
|
|
|
Pamětní
deska Františka Horečky |
|
 |
*1894 +1976
Narodil se ve Frenštátě p.R. a zamřel v Novém Jičíně
Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Drsný živel (1915),
po niž následovala povídka Žena kněžova, knihy pohádek Pohádky
pro velké děti, Kouzla noci svatojánské a Když rozkvétá
kapraď, povídkový soubor My z hor, rozměrnější prózy Daň z
lásky, Ševci a hra Ondřej z Janovic. Je také autorem Knihy o
památném Radhošti a vlastivědných prací Jak se mluví pod
Radhoštěm a Nářečí na Frenštátsku. Byl členem skupiny Koliba,
namaloval řadu akvarelů, přispíval do časopisů a věnoval se
organizátorské práci.
|
|
|
|
Pamětní
deska Karla Kálala
|
|
 |
Pamětní deska je umístěna
při vstupu do bývalé chlapecké školy.
|
|
|
|
Pomník
věnován památce Břetislava Bartoše
|
|
 |
*1893 +1926
Narodil se ve Frenštátě p.R. a zamřel v Dolních Mokropsech u
Prahy
Studoval pražskou AVU u prof. Schwaigra, Pirnera a Bukovace.
Jako italský legionář byl pověřen generálem Grazianim, aby
maloval výjevy z fronty. Námětově se stále vracel do rodného
kraje a maloval obrazy Ondráš a Juráš, Zbojnici u ohně, Orání
čili Jaro v Beskydách, Návrat z pole a řadu portrétů.
Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. R. Parma vydal na
pohlednicích jeho krojové studie pod názvem Valašské písničky.
|
|
|
|
Pomník Josefa Jandy
|
|
|
| městského lékaře a
prvního kronikáře. Reliéfní portrét je dílem sochaře
Jana Knebla, pomník instalován Okrašlovacím spolkem v
r.1933.
|
|
|
|
|
|