kostely na Valašsku   

 
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM
  
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina, nazývaný "farní" či "dolní", byl vystavěn na místě kostela, který při požáru v roce 1661 vyhořel. Opravit se ho podařilo v roce 1680, těsně po dokončení však byl vydrancován a opět vypálen. Místo něj se po určitou dobu používal jako farní kostel filiální, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. V roce 1740 byly k opravené stavbě přistavěny boční kaple. Farní kostel sv. Martina je barokně orientovaná jednolodní stavba s představěnou hranolovou věží. Věž je kryta cibulovou bání. Hlavní vstup do kostela je situován na jižní straně věže. Interiér je osvětlen nízkými půlkruhovými okny v presbytáři a dvěma stejnými okny v bočních kaplích. K vybavení patří kvalitní rokokový mobiliář. Z 18. století pochází také část dřevěných dveří se zachovanými zámky a kováním. 
 
Kostel sv. Jana Křtitele
Původní areál kostela, postaveného ve 30. letech 17. století, sestával z ohradní zdi starého hřbitova s kapličkami a z barokního kříže z roku 1753. Plocha hřbitova, používaného v letech 1630 až 1852, musela včetně hřbitovní zdi ustoupit v 70. letech minulého století nové bytové výstavbě. Při těchto úpravách byla rozšířena komunikace vedoucí kolem kostela. Vzácnou památkou je barokní pískovcový kříž osazený na tvarovaném soklu. Boční strany jsou přizdobeny, na zadní straně se nachází datum 1753 a obdélníková litinová tabulka s delším textem, připomínajícím sv. misii v roce 1869. Tvář Krista je jemně modelovaná. V kostele sv. Jana Křtitele je umístěn malířský soubor 14 zastavení Křížové cesty, které vytvořil frenštátský rodák, sochař Albín Polášek.
 
KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM
 
Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory
V roce 1928 zakoupil generální ředitel Vítkovických kamenouhelných dolů Ing. Dr. Eduard Šebela starý dřevěný kostelík, který stával na Podkarpatské Rusi v obci Hliňanec. Kostelík pochází z konce 17. nebo začátku 18. století. O jeho osudech na původním stanovišti se nedochovaly žádné zprávy. Stavba je typickým představitelem podkarpatoruské kostelní architektury. Základní inventář, hlavně zajímavý ikonostas, dokládá řeckokatolické vysvěcení. Kostelík byl převezen do Kunčic v roce 1931. Znovu posavit ho nechal na své náklady Okrašlovací spolek. Při tom řemeslníci zrekonstruovali některé jeho části, zejména věž. Jako místo jeho znovupostavení bylo vybráno návrší proti Šebelově vile, tehdy zvané Na Humenci. Kostelík se stal ojedinělou dominantou Kunčic. Po svém postavení byl zasvěcen 25.8. 1931 olomouckým biskupem Msgre. Stavělem sv. Prokopu a sv. Barboře, patronům horníků.
 
Kostel sv. Maří Magdaleny
Z farní kroniky v Kunčicích pod Ondřejníkem vyplývá, že v této obci stál dřevěný kostel již v polovině 16. století. Zasvěcen byl už v té době sv. Maří Magdaleně. V letech 1812 a 1814 nechala Náboženská matice postavit kostel zděný. Stará stavba byla stržena a z dřevěných trámů i desek si chudí obyvatelé obce postavili několik dřevěnic. Tři z nich dosud v Kunčicích stojí. V roce 1861 došlo k rozsáhlému požáru. Od žhavých sazí v komíně začala hořet fara a oheň se přenesl také na střechu kostela i kostelní věž, kde žár roztavil zvony. Obnova chrámu, při níž získal současnou podob, pokračovala průběžně v letech 1867 až 1901. Budova kunčického kostela není postavena v jednotném slohu. Hlavní věž v jeho průčelí se zvedá do výšky 33 metrů. Vnitřek budovy má některé znaky byzantského slohu. Působivá je především elipsovitě zaoblená klenba, která vytváří mimořádně vhodné akustické prostředí pro hudbu a zpěv. Ke kostelu vede cesta hřbitovní bránou z roku 1929, pře níž stojí historicky cenný kamenný kříž. Posvěcen byl 16.6. 1769.

Sbor Církve československé husitské
Existence této náboženské obce v Kunčicích je datována do roku 1920. Z 20. let minulého století také pochází Husův sbor v Kunčicích. Jeho základní kámen byl položen 5. června 1927.
 
ČELADNÁ
 
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého v Čeladné požehnal děkan Ignác Uhlíř v roce 1759. V roce 1851 byla postavena fara, která sloužila až do roku 1991. Současná farní budova pochází z počátku 90. let minulého století. Kostel je vystavěn jednoduše v josefínském slohu. Vybavení interiéru pochází z kostelů, které Josef II. zrušil. Ve farnosti působilo celkem 22 kněží farářů a šest kaplanů. V roce 1936 byly u pramene Cyrilka vybudovány dřevěná kaple a altán. V obci se nachází několik dalších sakrálních památek. Na území dřívějších lázní, dnešního Beskydského rehabilitačního centra, stojí dřevěná kaplička blahoslavené Panny Marie z roku 1891. Tato kaple byla postavena Emilem Christophem ze dřeva zbylého ze stavby železniční tratě.
 
KOZLOVICE
 
Kostel sv. Michala a sv. Barbory
Kostel sv. Michala a sv. Barbory v Kozlovicích byl postaven v letech 1731 až 1742 v těsné blízkosti původního, z větší části dřevěného kostela, vybudovaného pravděpodobně okolo roku 1300. Pozůstatkem po původním kostelíku by mohla být jeho sakristie, později přestavěná na márnici. V současnosti slouží jako kaple Panny Marie Příborské. Současný kostel v Kozlovicích byl vysvěcen 4. srpna 1742. Kamenný kříž v předsíni kostela pochází z roku 1439 a dva dřevěné reliéfy Panny Marie Svatokopecké a Nejsvětější Trojice z roku 1680. Nad vchodem je umístěn erb kardinála Schrattenbacha. Hlavní oltář pochází ze zrušeného kapucínského kláštera v Prostějově, z něhož byl do Kozlovic převezen v roce 1787. Na hlavním oltáři jsou umístěny obrazy sv. Cyrila a Metoděje. Za spolupatronku kostela byla prohlášena sv. Barbora. Její dva reliéfy, původně umístěné v polní kapličce ve Lhotce, pocházejí z roku 1680. V roce 1989 byla v kostele instalována nová barevná okna.  
 
TICHÁ
Kostel sv. Mikuláše
V obci Tichá stával původně dřevěný kostelík na prudkém srázu nad Tichávkou. Představoval pozoruhodnou a nepřehlédnutelnou dominantu obce. Měl mohutnou, do výše zúženou věž, zakončenou kvadratickou hlavou s dvoupatrovou cibulovitou střechou, téměř čtvercovou loď a v přízemí dřevěný ochoz. Vnější strany i střecha byly pokryty šindelem. Patronem tichavského kostela se stal sv. Mikuláš, biskup z Bari, jehož svátek připadá na 6. prosince. Podle nedoložených pověstí stávala údajně na místě pozdějšího kostela už od dob Cyrila a Metoděje, tj. od 9. století, malá kaplička, První písemná zmínka však pochází až z doby, kdy na olomoucký biskupský stolec dosedl známý humanista Stanislav Thurzo. Dne 14. srpna 1964 byl dřevěný kostelík po prudké bouři zasažen bleskem a rozsáhlý požár tuto památku zničil. Zvony se žárem roztavily. Zbyla jen část robené hlavní lodi a nosné trámy věže. Ze zbytků kostela byla postavena zvonička za hlavní hřbitovní zdí. V roce 1976 se podařilo tento kostel nahradit novou, moderně pojatou stavbou. Kostel je znovu zasvěcen sv. Mikuláši. V roce 1981 v něm byly posvěceny i nové varhany a od roku 1989 v něm stojí nová plastika patrona kostela sv. Mikuláše.
 
VEŘOVICE
 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Veřovická farnost, kterou tvoří jedna rozsáhlá obec s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, vznikla již ve středověku. Podací právo ke kostelu patřilo pozemkové vrchnosti a poprvé je připomínáno v roce 1437. Starý kamenný gotický kostel, vybudovaný v letech 1852 až 1857, stojí na jeho místě. Jedná se o jednolodní podélně orientovanou stavbu. Na západním průčelí vyrůstá útlá hranolová věž, zakončená ve výši 30 metrů širokou římsou a zakrytá nízkým sedlem. Věž se blíží pojetí novorenesančnímu. Velikost kostela je na venkovské poměry nápadná a potvrzuje domněnku, podle níž byly plány veřovického kostela (německy Wernsdorf) zaměněny s Vansdorfem v Čechách. Ze starších dřevěných plastik stojí za povšimnutí umělecky výrazné sochy svou plesajících cherubínů v nadživotní velikosti, anděl na ochozu kůru a Madona s dítětem z lipového dřeva, jež stála na oltáři starého kostela. Stará kamenná plastika vlka dávícího dítěte, která se nachází na sloupku u fary, byla umístěna ve starém kostele, Váže se k ní pověst zaznamenaná v roce 1785. Představuje únos dítěte jednoho z dělníků, který pracoval na stavbě kostela. 
 
LICHNOV
Kostel sv. Petra a Pavla
Původní dřevěný kostel v Lichnově byl postaven v polovině 17. století na zdejším hřbitově. podle historických pramenů měl tři nevysvěcené oltáře a tři zvony. Hlavní dřevěný oltář zhotovil v roce 1665 opavský stolař Vavřinec Lenk a maloval pozlacovač Adam Delong. Působením počasí a spodních vod sousedícího fojtova rybníka kostel chátral a hrozil zřízením. Po složitých finálních bylo v roce 1786 započato se stavbou nového kostela "z pevných materiálů". Dokončit se ho podařilo v roce 1794,. Do nového kostela byly přemístěny zvony a tři oltáře, z nichž hlavní se dochoval do současnosti a je chráněnou kulturní památkou. Věž kostela byla dokončena v roce 1881. Na místě původního kostela stojí hřbitovní kamenný kříž. Připomíná oběti epidemie cholery, která připravila o život v srpnu až v říjnu 1866 více než 50 obyvatel obce. Chráněnou památkou v Lichnově je Sloup Panny Marie, který stojí pod křižovatko na Okluku.
TROJANOVICE
Zvoničky a kaple
Dřevěná zvonička v areálu Památníku bratří Strnadlů a Jana Knebla pochází z roku 1998.
Kaplička v Trojanovicích - Lomné, která stojí vedle hotelu U Kociána, je z roku 1905. V květnu se v ní konají tradiční májové pobožbosti.
V Trojanovicích pod Radhoštěm stojí u silnice směrem do Rožnova zvonička z roku 1972.
Zvonice v Trojanovicích - Bystrém byla postavena v roce 1957. Socha Panny Marie, která stojí vedle, pochází z roku 1720.
 
RADHOŠŤ
 
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Přestože hora Radhošť je svou nadmořskou výškou 1129 metrů v Beskydech až čtvrtá v pořadí, stala se ze všech vrcholů nejproslulejší, a to především díky osobitým stavbám a uměleckým dílům, která na hřebenu radhošťského masívu zdejší lidé umístili. Na samotném vrcholu Radhoště stojí nejvýše položená církevní stavba v České republice, kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1989, se sousoším věrozvěstů. O kapli se stará spolek Matice radhošťská z Trojanovic, který vznikl před více než sto lety po jejím dokončení z tehdejšího stavebního výboru. Členové spolku řídili také rozsáhlou rekonstrukci stavby s bílou omítkou a kupolí v byzantském stylu. Dřevěná zvonice v řecko-uniatském stylu k ní byla přistavěna v letech 1924 - 1926. Tehdy nechal předseda Matice radhošťské, frenštátský farář Filip Eliáš, obložit impregnovaným šindelem celou kapli, aby zabránil vlhnutí zdí. Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje , které vytvořil sochař Albín Polášek, bylo na Radhošti instalováno v roce 1931. Uvnitř kamenné stavby byl umístěn mramorový cyrilometodějský oltář. Druhý oltář s obrazem Valašské Madony od malíře Adolfa Liebschera stojí na pravé straně od roku 1904. Kaple je zdobena osmi bočními okny, jejich mozaiky zobrazují výjevy ze života sv. Cyrila a Metoděje, sv. Hedviky, sv. Ludmily, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.
 
ROŽNOV POD RADHOŠTĚM
Dřevěný kostel sv. Anny
Dřevěný kostel sv. Anny stojí v areálu Valašského muzea v přírodě. Stavební dokumentaci k němu nechal podle zachovalých plánů kostela z Větřkovic pořídit na vlastní náklady Tomáš Baťa. Rekonstruovaná věž však není postavena podle větřkovického originálu, připomíná spíše kostelní věž v Tiché na Frenštátsku. Ten vyhořel v roce 1964. Slohově představuje dřevěnou církevní architekturu pozdně gotického typu. V presbyteriu upoutá kromě čtyř barokních obrazů korpus z majetku někdejšího dřevěného kostela v Rožnově. Obraz po levé straně oltáře od akademického malíře Františka Hlavici představuje svatou Annu jako vychovatelku Panny Marie. V síni kostela je umístěna kamenná nádoba na svěcenou vodu a zpovědnice, která stávala původně v dřevěném kostele v Tiché. Kostel je obklopen hřbitovem zvaným Valašský Slavín
  
Dřevěný evangelický kostel.
Ze 60. let minulého století pochází dřevěný evangelický kostel, který stojí na okraji městského parku, v sousedství valašského skanzenu. Postaven byl podle návrhu pražského architekta Bareše.
  
Kostel Všech svatých
Rožnovská farnost patří na Valašsku k nejstarším. Původně stál ve městě dřevěný kostelík s jediným oltářem a s obrazem Všech svatých. Moderní barokní kostel byl v Rožnově postaven 1745 až 1749. Dosahuje délky 35 metrů a výšky 15 metrů. Na dřevěný kostelík zůstaly jako jediná památka zvon umíráček z roku 1719 a korpus, který je umístěn v kostelíku sv. Anny ve Valašském muzeu v přírodě. Slavnostního posvěcení nového kostela se věřící dočkali 5. července 1764. K nejcennějšímu vybavení interiéru patří obraz Všech svatých, který namaloval vlámský malíř Anthoni Schoonjans, tvořící ve stylu slavného P. P. Rubense. Přímo nad oltářem je umístěna sochařská práce znázorňující Nejsvětější Trojici v životní velikosti. Historické zvony nepřečkaly druhou světovou válku.V roce 1960 byly do věže zavěšeny nové, nazvané Cyril, Maria, Josef a Jan. Od doby vybudování kostela zůstaly na věži hodiny. Kostel Všech svatých v Rožnově je zapsán v seznamu kulturních památek, stejně jako sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána z 18. století, které stojí na rožnovském náměstí.
  

 Čerpáno z knihy: Kostely na Valašsku, vydalo nakladatelství public ART, Radovan Stoklasa, Rožnov pod Radhoštěm 2004
 
 

2002  - 2005 | doporučené rozlišení 1024x768 | webMaster