|
Osobnosti
Frenštátska
|
|
  |
|
počáteční
písmena jsou dle příjmení...
|
|
|
|
[A
- G] [H
- L] (M
- S) [Š
- Ž]
|
|
|
|
|
|
|
|
Horečka
František - kulturní
pracovník a spisovatel
|
|
*1894 +1976
|
|
|
Narodil se ve Frenštátě p.R. a zamřel v
Novém Jičíně
Působil krátce jako učitel v Kunčicích a
Tiché a potom na měšťanské škole ve Frenštátě pod Radh.. Do literatury vstoupil
básnickou sbírkou Drsný živel (1915), po niž následovala povídka Žena kněžova,
knihy pohádek Pohádky pro velké děti, Kouzla noci svatojánské a Když rozkvétá
kapraď, povídkový soubor My z hor, rozměrnější prózy Daň z lásky, Ševci a hra
Ondřej z Janovic. Je také autorem Knihy o památném Radhošti a vlastivědných prací
Jak se mluví pod Radhoštěm a Nářečí na Frenštátsku. Byl členem skupiny
Koliba,
namaloval řadu akvarelů, přispíval do časopisů a věnoval se organizátorské
práci.
|
|
|
|
|
|
Hanák
František - fotograf
|
|
*1883 +1965
|
|
|
Původním povoláním
byl sklenářem a k fotografování se dostal až
později. Je autorem řady fotografií starého Frenštátu
zpřístupněných na výstavě Frenštátská společnost
ve fotografii F. H. (1997) a na stránkách Hlasů muzea
a archivu ve Frenštátě.
|
|
|
|
|
|
Janda
Josef - lékař,
kronikář
|
|
*1811 +1876
|
|
|
Byl předsedou „Střeleckého
spolku“ a pečoval o povznesení města. 1. ledna 1865
založil „Pamětní knihu města Frenštátu“,
kterou vedl a zapisoval do ní události až do roku
1875. Jeho paměti obsahují stručné dějiny Moravy,
hukvaldského panství a samotnou kroniku města zvanou
též Jandova kronika. V Jandovém stromořadí je
umístěn jeho pomník.
|
|
|
|
|
|
Ježíšek
Štěpán - lékárník
|
|
*1850 +1904
|
|
|
S Edvardem
Parmou byl zakladatelem Pohorské jednoty Radhošť
(1884). Když se odstěhoval za bratry do Moskvy, byl
jmenován čestným členem jednoty.
|
|
|
|
|
|
Kalus
Jan - kronikář
|
|
*1688 +1750
|
|
|
Byl mistrem
cechu tkalcovského a frenštátským rychtářem.
„Léta Páně 1726 začata kniha Josefa Kalusa, udělána
pro všelijaké věci“ se jmenuje kronika
zachycující události ve Frenštátě od roku 1580 do
roku 1750, ale i věci jiné, např. vpád Turků do
Vsetína v roce 1663. Pokračoval v ní syn
Jan, pak vnuk Jakub (1774 – 1832) a do roku 1867
nepodepsaný příslušník rodiny. Ještě jsou připojeny
tužkou psané záznamy z let 1866-7. Knižní
podobu dal kronice B. Četyna a vydal ji s názvem
Paměti Jana Kalusa z Frenštátu pod Radhoštěm.
Knihu doplňují Rodinné zápisy rodiny Kalusů
z let 1685 – 1814.
|
|
|
|
|
|
Kalus
Josef - básník
a spisovatel
|
|
*1855 +1934
|
|
|
Narodil se a zemřel ve Frenštátě p.R.
Do svých 26-ti let byl tkalcem a při práci u
stavu si zpestřoval psaním veršů. Později vystudoval učitelský ústav v Příboře
a učil ve Staré Bělé u Ostravy a v Čeladné. První básně uveřejnil v roce 1877 v
časopise Lumír, publikoval v almanaších Zora, Máj a Almanach. Svou knižní prvotinu
Písně vydal vlastním nákladem v roce 1882, následovaly sbírky Z Valašska,
Kopretiny, Pampelišky, lyrickoepické básně s motivy pohádek a lidového vyprávění
O Janičkovi, Valašské pohádky a celá řada písniček. Psal poezii, která
povznášela svou lehkostí, idealismem a romantismem. Výběr z jeho vzpomínek a z
básnické tvorby vyšel v roce 1977 pod názvem Rodné hory moje.
|
|
|
|
|
|
Kalus
Rudolf - společenský
pracovník
|
|
*1834 +1899
|
|
|
V roce 1860
založil ve Frenštátě Divadelní spolek, pro který
napsal frašku Volby v Kocourkově. Jako
herec a režisér působil v hostinci Střelnice.
Byl významným představitelem národního hnutí na
Valašsku, v roce 1890 byl v čele frenštátského
národopisného odboru před pražskou národopisnou výstavou,
byl spoluzakladatelem Občanské besedy a pomáhal
organizovat památnou pouť na Radhošti v roce
1862, na níž přednesl vlastenecký veršovaný projev
.
|
|
|
|
|
|
Kalusová
Marcela - spisovatelka
|
|
*1863 +1935
|
|
|
Manželka Josefa Kalusa, která
své povídky, fejetony a črty publikovala v Moravské
orlici, Máji, Zlaté Praze, Evě, Lidových novinách,
Besedách, Moravskoslezském dnu a Lubině.
|
|
|
|
|
|
Knebl
Jan - sochař
a malíř
|
|
*1866 +1962
|
|
|
Narodil se v Trojanovicích a zamřel ve
Frenštátě
Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva
ve Valašském Meziříčí, rok pracoval u sochaře Pohlnera v Dvorcích a dál studoval
ve Vídni (König), ve Znojmě a v Budapešti (Szabó). Pak se vrátil do Frenštátu, kde
tvořil plastiky (zejména na valašské motivy), busty (Josef Kalus), plakety
(Radhošťské slavnosti 1931) a betlémy (Valašský betlém v Montgomery /USA/ a v
kostele sv. Martina ve Frenštátě). I jako malíř čerpal náměty z valašských
motivů a uspořádal řadu výstav.
|
|
|
|
|
|
Knebl
Bohuslav - výtvarný
teoretik
|
|
*1905 +2000
|
|
|
Narodil se a zemřel ve Frenštátě p. Radh.
Vystudoval právnickou a filozofickou fakultu v Brně.
Pracoval jako úředník v Praze, Opavě a ve Frenštátě. Publikoval asi 100 článků a
přednášek z výtvarné estetiky a kultury kraje. O svém otci vydal publikaci Jan
Knebl, jeho život, dílo a význam, Sochařská tvorba Jana Knebla, Sirotek v Radhošti
od Jana Knebla a Zakladatelský význam Jana Knebla v českém výtvarném úsilí na
severovýchodní Moravě.
|
|
|
|
|
|
Knězek
Josef - řezbář
|
|
*1908 +1969
|
|
|
Žil ve Frenštátě
a vyřezával betlémy, některé značně rozměřené.
V letech 1942-3 byl asistentem známého řezbáře
Hermana Kotrby v Brně a po večerech navštěvoval
kurzy modelování, kreslení a obrábění dřeva v uměleckoprůmyslové
škole. Vytvořil také sousoší Zbojnici a další
plastiky (Drvoštěp, Idyla z Valašska, Bača s ovečkami,
Dřavaři), plaketu Ondráš a Juráš a jiné práce.
|
|
|
|
|
|
Knězek
Vítězslav - vlastivědný
pracovník
|
|
*1896 +1962
|
|
|
Absolvoval učitelský
ústav v Ostravě a učil v Morávce – Lipovém,
v Místku a v letech 1919 – 55 ve Frenštátě
(s výjimkou let 1941-5, kdy učil ve Frýdlantě nad
Ostravicí). Potom dva roky v Lichnově a od roku
1957 vedl Okresní muzeum ve Frenštátě. Pracoval v
Sokole, byl členem Okresního osvětového sboru. Klubu
přátel umění, státním knihovnickým instruktorem a
členem redakčního kruhu Vlastivědy Frenštátska. V letech
1945-55 byl kronikářem města a knižně vydal v roce
1949 Průvodce Frenštátem pod Radhoštěm a okolím.
|
|
|
|
|
|
Knězková-Parmová
Marie - malířka
|
|
*1889 +1976
|
|
|
Studovala soukromě
u Ferd. Engelmullera a Břet. Bartoše.ve Frenštátě,
potom studovala ČVUT a AVU (Loukota, Obrovský,
Krattner). Inspiraci hledala především za dvouletého
pobytu ve Francii. Vracela se však do Frenštátu a
malovala zde portréty, figurální kompozice, zátiší
a beskydskou krajinu (krojové studie z Trojanovic,
Valaši, studie ženského kroje). Ilustrovala vzpomínky
Josefa Kaluse.
|
|
|
|
|
|
Kostelník
Valentin -
politik
|
|
*1815 +1891
|
|
|
Osvícený vlastenec
a politik, zakladatel Občanské besedy ve Frenštátě
pod Radhoštěm, říšský a zemský poslanec, starosta
města v letech 1863 – 1869, jeden ze zakladatelů
textilního průmyslu na Frenštátsku. Pamětní deska
V. Kostelníka je umístěna na domě č.p. 20 ve Frenštátě
na náměstí.
|
|
|
|
|
|
Lidák
Miroslav - malíř
a karikaturista
|
|
*1934 +1983
|
|
|
Studoval gymnázium
v Novém Jičíně a výtvarnou školu ve Zlíně a
Uherském Hradišti. Pracoval v několika časopisech.
Se spisovatelem Pavlem Hanušem začali pod pseudonymem
HAĎÁK publikovat množství karikatur a kresleného
humoru v řadě časopisů, zejména v Dikobrazu.
V roce 1967 publikoval Malý katechizmus.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|