Frenštát pod Radhoštěm | stránky informačního centra

    4. března 2000 uplynulo 60 let od zahájení provozu sedačkové lanové dráhy Ráztoka-Pustevny. Je to jedno z mála výročí světového významu, kterým se můžeme v oboru dopravy pochlubit.
    Nápad připevnit na nákladní lanovku ke svážení dřeva se sice přičítá kanadským dřevorubcům, ale první profesionálně postavená sedačková lanová dráha nejen v Evropě, ale podle dostupných informací na celém světě, jezdila v Beskydech. Zahájila tak období, v němž se tento druh stal mezi lanovými drahami celosvětově nejrozšířenějším. Postupným vývojem vzniklo několik odlišných systémů, opírajících se o různá technická řešení.
    Historie první sedačkové lanovky se začala odvíjet po obsazení republiky Německem 15.března 1939. České země tak kromě jiných ztrát přišly o většinu hor a z těch zbylých byly Beskydy nejvyšší a jediné, jejichž vrcholy přesahovaly 1000m. Pro jejich zpřístupnění turistům a lyžařům bylo rozhodnuto vybudovat zde lanovou dráhu.
    V Chrudimi urychleně zpracovali studii výstavby kabinové lanovky, a to čtyři varianty pro Lysou horu a dvě varianty pro Pustevny a Radhošť. V důsledku válečných událostí se však nepodařilo realizovat stavbu, jejíž náklady se odhadovaly na 3 až 4 milióny korun.
    V prosinci 1939 se rozhodl Svaz lyžařů v Praze zadat firmě Wiesner výstavbu levnější a rychleji proveditelné sedačkové lanovky, jejímž technickým se konstruktéři v Chrudimi zabývali. Takzvaný lyžařský výtah vedl z údolí Ráztoky v 8 metrů širokém průseku po severním svahu na Pustevny. Současně se budovaly i dvě sjezdovky, které měly přilákat lyžaře. Typově se jednalo o jednolanovou oběžnou visutou dráhu. V horní poháněcí stanici se nacházela strojovna i ovládací zařízení., v dolní stanici byl umístěn napínací vrátek s kladkostrojem. Na trati stálo 18 dřevěných, 4 až 5 metrů vysokých podpěr. Na dopravním laně se ve vzdálenosti 20 m nacházely úchyty, patentově chráněny firmou Wiesner. Vlastní sedačka byla vyrobeny z dubových prken a pro uložení lyží měla postranní košík a hák.
    Veškeré konstrukce pro výstavbu lanovky byly po železnici přepraveny do Frenštátu, odkud se musely na stavbu převážet saněmi. Dopravní lano o hmotnosti 4576 kg bylo na Pustevny přepraveno ve dvou cívkách, každá na saních, tažených dvěma páry koní.
    Vlastní výstavba proběhla v neuvěřitelně krátké době a za mimořádně nepříznivých klimatických podmínek, kdy mrazy dosahovaly téměř -30 stupňů Celsia. Dne 8. ledna 1940 bylo zahájeno zakládání horní stanice a postupně se kácel průsek pro trať. Po dokončení obou stanic se začaly do výkopů až 2 metry hlubokých stavět jednotlivé podpory. Bylo dokončeno poháněcí a napínací zařízení, naložení a spletení lana a zapojení elektroinstalace.
    Zkušební jízda se konala v sobotu 3.března 1940 a následující den začal pravidelný provoz. V prvním měsíci bylo přepraveno více než 3000 osob, což stačilo pro ziskový provoz lanovky. Ta byla vybudována celkovým nákladem 350 000 korun, jízdné nahoru činilo 3,- koruny. Zároveň se sedm nákladních vozů využívalo pro přepravu zavazadel návštěvníků.

Dolní stanice