|
Kaple
|
|
[Radhošť] [kaple]
[sousoší]
[Sirotek v Radhošti] |
|
 |
| Kaple
na Radhošti . . |
| |
|
Roku
1881 navrhl člen frenštátské Občanské besedy Hynek Fialka
postavit kapli na vrcholu Radhoště. Tento nápad se ujal a začalo
se s jeho zdlouhavou realizací. Při příležitosti Metodějova
milénia Papež Lev XIII. v Římě vysvětil moravským poutníkům
pod vedením pozdějšího olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila
Stojana, obraz Jana Sarkandera, určený pro budoucí radhošťskou
kapli. Náklady se tehdy odhadovaly na cca 10 000 zl. Předsedou
výboru pro výstavbu kaple byl tehdy ustanoven Alois Fialka. Na
podporu stavby byla uspořádána sbírka, která vynesla cca 3500 zl.
V roce 1895 se předsedou výboru stal továrník Emil Kostelník,
který toho roku zakoupil na národopisné výstavě v Praze originál
obrazu "Valašská Madona" od Adolfa Liebschera, s nímž
uskutečnil rozsáhlou cestu po Čechách a Moravě a shromáždil tak
další část předpokládaných nákladů ve výši cca 7500 zl.
Olomoucký arcibiskup Theodor Kohn daroval pro kapli část pozemků v
katastru Trojanovic a přijal nad kaplí patronát. |
|
|
|
 |
| |
Rovněž hrabě rožnovského panství Rudolf Kinský věnoval část
svých pozemků v katastru Dolní Bečvy. Plánovaná kaple měla z
toho důvodu stát jednou polovinou na straně rožnovské a druhou
polovinou na straně frenštátské.
5. července 1896 byl vysvěcen základní kámen radhošťské kaple.
Dokončenou kapli vysvětil 11. září 1898 olomoucký arcibiskup
Theodor Kohn.
Architekt Skibinský navrhl stavbu kaple ve stylu byzantských
staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. Kaple
byla ozdobena mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře
Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční
oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony. Originál obrazu je
v současnosti nahrazen kopií malíře Otakara Pavlovského. V
protilehlém oltáři byl zavěšen obraz Piety ( zobrazení
truchlící Panny Marie s tělem pána Ježíše Krista na klíně po
sněti z kříže ). Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života
Cyrila a Metoděje, dále sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv.
Jana Nepomuckého.
Touhu
po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu
symbolizuje nápis nad vchodem do kaple "Milujte se, Slované, a
sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svátí Cyril a Metoděj".
V srpnu 1906 přijel na Radhošť nástupce arcibiskupa Kohna František
Bauer, jenž se později podílel na zřízení silnice z Frenštátu
na Pustevny. V roce 1911 mu za to byla odhalena pamětní deska tak
zvané "Knížecí cesty".
K rozsáhlé rekonstrukci
kaple došlo v letech 1924 -1926. Stavební úpravy řídil rožnovský
stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením
mistra Michala Fabiána ze Zubří. |
| |
|
Kapli omítli, obložili šindelem
a potom přistavěli zvonici v řecko-uniatském stylu. Přestavba
byla provedena z důvodu neustálého zatékání a nedostatečné
údržby za první světové války.
Poslední obnovu zažila kaple v roce 2000, kdy byla
zrekonstruována celá zvonice. Vše řídil spolek Matice radhošťská,
která se o kapli stará od jejího vysvěcení v roce 1898. |
|
| |
|
|
|
| |
|
